Malta
Malta je ostrovní stát ve Středozemním moři. Vlastní mince měla v římské době, za vlády řádu johanitů v letech 1530–1798 a od roku 1972, kdy zavedla maltskou liru. Od 1. ledna 2008 platí eurem; jeho maltské mince nesou maltský kříž, státní znak a prehistorický chrám Mnajdra.
| Hlavní město | Valletta |
|---|---|
| Vláda řádu johanitů | 1530–1798 |
| Britská korunní kolonie | od 23. 7. 1813, potvrzeno Pařížským mírem 1814 |
| Nezávislost | 21. 9. 1964 |
| Republika | 13. 12. 1974 |
| Maltská lira | 1972–2007; 1 lira = 100 centů = 1 000 milů |
| Euro | od 1. 1. 2008, kurz 1 EUR = 0,4293 maltské liry |
Historie
Po připojení k Římu roku 218 př. n. l. razily ostrovy Melita (Malta) a Gaulos (Gozo) vlastní bronzové mince. Nejstarší nesou tři punská písmena, pozdější řecké a nakonec latinské nápisy. Melita vydala jedenáct emisí s výjevy božstev a jejich symbolů, Gaulos jen jednu na konci republikánského období. Po pádu Říma ostrov postupně ovládli Byzantinci, Arabové a Normané.
Zásadní období maltského mincovnictví nastalo roku 1530, kdy císař Karel V. předal ostrov řádu johanitů (maltézských rytířů). Řád razil na Maltě od vlády velmistra Piera de Ponte. Jeho měnou byl scudo o 12 tarì, tarì se dělilo na 20 grani a grano na 6 piccioli; mince vznikaly ve zlatě, stříbře i mědi. Nesly kříž, erb řádu a velmistra a hlavu svatého Jana Křtitele. Osmihrotý kříž v dnešní podobě se poprvé objevuje na měděné minci z roku 1567 za velmistra Jeana Parisota de La Valette.
Napoleon dobyl Maltu roku 1798. Francouzi roztavili stříbro z maltských kostelů a razili z něj mince po 15 a 30 tarì razidly velmistra Hompesche z roku 1798; po povstání Malťanů krátce obíhaly ve Vallettě zlaté a stříbrné pruty s vyraženou hodnotou. Roku 1800 přešel ostrov pod britskou správu a 23. července 1813 se stal korunní kolonií, což roku 1814 potvrdil Pařížský mír.
Roku 1825 zavedla Velká Británie na Maltě libru šterlinků v hodnotě 12 scudi; poslední scudi byly staženy z oběhu v listopadu 1886. Obíhaly běžné britské mince a Malta jako jediná britská kolonie dostávala až do roku 1913 třetinu farthingu. Za druhé světové války byla Malta strategickou základnou a těžce bombardována. Dne 15. dubna 1942 jí král Jiří VI. udělil Jiřího kříž, který se stal součástí státní vlajky.
Malta získala nezávislost 21. září 1964 a 13. prosince 1974 se stala republikou. V květnu 1972 zavedla desetinnou maltskou liru (anglicky do roku 1986 maltská libra) dělenou na 100 centů a 1 000 milů. První řada měla mince 2, 3 a 5 milů a 1, 2, 5, 10 a 50 centů, roku 1975 přibyla mince 25 centů. Nová řada z roku 1986 přinesla i minci 1 lira, třetí řada z roku 1991 odrážela změnu státního znaku a mily byly staženy roku 1994.
Od 1. ledna 2008 platí Malta eurem, maltská lira se měnila v kurzu 1 euro = 0,4293 liry. Motivy maltských euromincí vybrali Malťané ve veřejném hlasování a výtvarně je zpracoval Noel Galea Bason: chrámový oltář z Mnajdry na mincích 1, 2 a 5 centů, státní znak na 10, 20 a 50 centech a maltský kříž na 1 a 2 eurech. Maltské euromince razily mincovny ve Francii a Nizozemsku.
Symboly na maltských mincích
Osmihrotý maltský kříž je hlavním symbolem ostrova od dob johanitů. Jeho osm hrotů se vykládá jako osm národních jazyků (provincií) řádu nebo jako osm povinností rytířů. Na euromincích jej nesou nominály 1 a 2 eura.
Megalitické chrámy Malty jsou zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Vedle oltáře z Mnajdry na drobných euromincích je připomíná řada pamětních dvoueurových mincí z let 2016–2022: Ġgantija, Ħaġar Qim, Mnajdra, Ta' Ħaġrat, Skorba, Tarxien a hypogeum Ħal Saflieni.
Další pamětní dvoueurové mince připomínají ústavní dějiny země (2011–2015) – první volby zástupců roku 1849, většinové zastoupení 1887, samosprávu 1921, nezávislost 1964 a republiku 1974. Řada Děti v solidaritě (2016–2020) je věnovaná solidaritě, míru, kulturnímu dědictví, přírodě a dětským hrám.
