Indie

Indie je jihoasijská země s jednou z nejstarších mincovních tradic světa sahající přes 2600 let, jejíž současná měna rupie nese název odvozený ze sanskrtského rúpya znamenajícího tepané stříbro. V numismatice představuje Indie unikátní kontinuitu mincovní tradice od punchmarkovaných mincí starověkých džanapad přes mogulské mohury a britské rupie až po moderní desetinnou soustavu, přičemž indické mince dokumentují mimořádně bohatou kulturní, náboženskou a politickou historii subkontinentu.

Historie

Indické mincovnictví začalo kolem 600 př. n. l. v mahádžanapadách - městských státech údolí Gangy, které razily stříbrné punchmarkované mince zvané purána nebo karshapana. Tyto primitivní čtvercové nebo obdélníkové střížky nesly ražené symboly jako slunce, šestiramenné kolo nebo zvířata. Maurijská říše Ašóky Velikého standardizovala váhový systém založený na semeni ratí - 1 karshapana = 32 ratí = 3,3 gramu stříbra. Kušánská říše zavedla zlaté dináry s řecko-buddhistickou ikonografií, Guptové razili mistrovské zlaté mince zobrazující panovníky v různých činnostech.

Středověká Indie viděla diverzifikaci mincovních systémů podle regionálních říší. Dillíský sultanát zavedl islámské mince - stříbrné tanky a měděné džitaly s arabskou kaligrafií. Indie pod Mughalskou říší dosáhla vrcholu mincovního umění - zlaté mohury císaře Džahángíra s jeho portrétem držícím víno patří mezi nejkrásnější mince světa. Stříbrnou rupii o hmotnosti 11,53 gramu zavedl Šér Šáh Súrí (1540–1545) a Mughalové v čele s Akbarem Velikým ji převzali; tento standard přetrval tři sta let. Marathská konfederace, Májsúrské království a sikhská říše razily vlastní varianty rupií s regionální symbolikou.

Britská nadvláda postupně sjednotila indický měnový systém. Východoindická společnost nejprve razila mince napodobující mogulské vzory, od roku 1835 zavedla jednotnou rupii s portrétem britského panovníka. Mincovny v Kalkatě, Bombaji a Madrasu produkovaly standardizované stříbrné, měděné a později niklové mince. Viktoriina rupie se stala mezinárodní měnou používanou od Adenu po Hongkong. Uzavřením mincoven volné ražbě stříbra v 90. letech 19. století rupie opustila stříbrný standard a navázala se na zlato a britskou libru.

Nezávislá Indie od roku 1947 vytvořila vlastní měnový systém zachovávající kontinuitu s koloniální rupií. První mince zobrazovaly Ašókův sloup se třemi lvy, symbol nové republiky. Decimalizace 1957 rozdělila rupii na 100 naye paise místo tradičních 16 annů. Pamětní mince oslavují rozmanitost Indie - od Gándhího po regionální jazyky a kultury. Současná Indie modernizuje mincovnictví zavedením bimetalických mincí, bezpečnostních prvků proti padělání a symbolů technologického pokroku jako Mars Orbiter Mission. Digitalizace plateb vede k poklesu hotovostních transakcí, ale mince zůstávají důležité pro venkovskou populaci.

Měnový systém a regionální variety

Moderní indická rupie (INR) je rozdělena na 100 paise. V oběhu jsou mince 50 paise, 1, 2, 5, 10 a 20 rupií. Mince nesou státní znak se třemi lvy a heslo "Satjameva džajate" (Pravda vítězí) v dévanágarí. Různé mincovny - Mumbai, Kolkata, Hyderabad a Noida - používají tajné značky pod datem.

Technologie zahrnuje bimetalické konstrukce, mikrotexty, unikátní slitiny feritické nerezové oceli. Rezervní banka Indie kontroluje měnovou politiku, ale ražbu provádí státní mincovny pod ministerstvem financí.