Václav III.
Václav III. byl poslední přemyslovský král na českém trůně. Vládl jen necelý rok a 4. srpna 1306 byl v Olomouci zavražděn ve věku šestnácti let. Jeho smrtí vymřela dynastie Přemyslovců po meči a české království se ocitlo bez následníka i bez jasného nástupnického řádu, což otevřelo boj o trůn.
| Narozen | 6. října 1289 |
|---|---|
| Zemřel | 4. srpna 1306 v Olomouci, zavražděn |
| Otec | Václav II. |
| Uherským králem | 1301–1305, pod jménem Ladislav V. |
| Českým a polským králem | od června 1305 |
| Rod | Přemyslovci, poslední mužský potomek |
Historie
Narodil se 6. října 1289 jako syn Václava II. a Guty Habsburské. Vyrůstal v době, kdy přemyslovská moc dosahovala vrcholu: jeho otec ovládal vedle Čech a Moravy také Polsko a pro syna získal uherskou korunu.
Uherským králem byl Václav korunován roku 1301 pod jménem Ladislav V. Vláda v Uhrách se ale neudržela – proti němu stál Karel Robert z Anjou podporovaný papežem a část uherské šlechty. Roku 1305 se Václav uherského trůnu vzdal ve prospěch Oty Bavorského a vrátil se domů.
Po smrti otce v červnu 1305 se stal králem českým a polským. Panovníkem byl sotva rok. Uzavřel mír s Habsburky, vzdal se nároků na Uhry a chystal se do Polska potlačit povstání Vladislava Lokýtka. Během tažení byl 4. srpna 1306 v Olomouci v domě děkana kapituly ubodán neznámým vrahem. Pachatel ani objednatel nebyli nikdy zjištěni a dobové kroniky se v podrobnostech rozcházejí.
Václav III. neměl syna. Nárok na trůn přešel na jeho sestry a po několika letech zmatků, kdy se o vládu střídavě ucházeli Habsburkové a Korutanci, získal český trůn roku 1310 Jan Lucemburský sňatkem s Eliškou Přemyslovnou.
Mince a záměna
Václav III. se do dějin mincovnictví nezapsal vlastní reformou – tu stihl jeho otec. Václav II. zavedl roku 1300 pražský groš a horní zákoník Ius regale montanorum, čímž soustředil ražbu do Kutné Hory a dal střední Evropě minci, která obíhala dvě stě padesát let. Za krátké vlády Václava III. se v ražbě pokračovalo pod titulem jeho otce, vlastní groše se mu proto nepřipisují.
Odtud pramení omyl, se kterým se sběratel potká: pražské groše s opisem WENCEZLAVS TERCIVS nepatří Václavu III., ale Václavu IV. z rodu Lucemburků, který vládl v letech 1378 až 1419. Latinské tercius svádí k překladu „třetí", jenže Václav III. se do oficiální panovnické posloupnosti na mincích nedostal. Groše s tímto opisem navíc patří k nejběžnějším typům pražského groše vůbec – kdo je nabízí jako vzácnou ražbu posledního Přemyslovce, buď se mýlí, nebo spoléhá na to, že se kupující nezeptá.