Eliška Přemyslovna

Eliška PřemyslovnaEliška Přemyslovna (1292–1330) byla česká královna, dcera Václava II. a sestra posledního Přemyslovce po meči Václava III. Sňatkem s Janem Lucemburským roku 1310 otevřela Lucemburkům cestu na český trůn a stala se matkou císaře Karla IV. Zemřela 28. září 1330 v Praze na Vyšehradě.

Narození 20. ledna 1292, Praha
Rodiče Václav II. a Guta Habsburská
Úmrtí 28. září 1330, Vyšehrad
Pohřeb Zbraslavský klášter
Sňatek roku 1310, Jan Lucemburský
Korunovace 7. února 1311
Syn Karel IV., narozen 1316

Historie

Eliška Přemyslovna se narodila 20. ledna 1292 v Praze jako třetí dcera českého krále Václava II. a jeho první manželky Guty Habsburské. Matka zemřela roku 1297, když bylo Elišce pět let.

Václav II. zemřel roku 1305 a trůn zdědil Eliščin bratr Václav III., kterého 4. srpna 1306 zavraždili v Olomouci. Jeho smrtí vymřeli Přemyslovci po meči a o českou korunu se rozhořel boj. Eliščina starší sestra Anna byla od února 1306 provdána za Jindřicha Korutanského, který byl v září 1306 provolán českým králem. Římský král Albrecht I. Habsburský však prosadil na trůn svého syna Rudolfa, který se oženil s vdovou po Václavovi II. Eliškou Rejčkou. Po Rudolfově smrti v červenci 1307 byl králem znovu zvolen Jindřich Korutanský.

Jindřichova vláda byla slabá a země upadala do chaosu. Čeští vyslanci a cisterciáčtí opati proto požádali o pomoc římského krále Jindřicha VII. Lucemburského, který v červenci 1310 dojednal nástup svého syna Jana na český trůn, spojený se sňatkem s Eliškou Přemyslovnou.

Osmnáctiletá Eliška uprchla 28. května 1310 z Prahy do Nymburka; pomohli jí Jan z Vartemberka a Jindřich z Lipé. Podle kronikáře Petra Žitavského ji chtěli provdat za nevýznamného míšeňského barona. Svatba se čtrnáctiletým Janem Lucemburským se konala na přelomu srpna a září 1310 ve Špýru. Janovo vojsko obsadilo 3. prosince 1310 Prahu a Jindřich Korutanský s Annou město 9. prosince opustili. Dne 7. února 1311 byli Jan a Eliška v Praze korunováni; Jana korunoval mohučský arcibiskup Petr z Aspeltu.

Manželům se narodilo sedm dětí: Markéta (1313), Jitka zvaná Bona (1315), Václav, pozdější Karel IV. (1316), Přemysl Otakar (1318), Jan Jindřich (1322) a dvojčata Anna a Eliška (1323). Manželství se však rozpadlo. Roku 1319 jí Jan pro podezření, že chce dosadit na trůn syna, odebral tři nejstarší děti a Eliška musela odejít na Mělník. Malý Václav byl držen na hradech Křivoklát a Loket a roku 1323 ho otec poslal na výchovu k francouzskému dvoru.

Po dalších sporech s Janem odešla Eliška do Bavorska za devítiletou dcerou Markétou, která žila na dvoře svého snoubence v Landshutu. Tam roku 1323 porodila dvojčata. Jan jí zastavil výplatu důchodů a žila hlavně z podpory příbuzných. Do Čech se vrátila roku 1325. Zemřela 28. září 1330 ve věku osmatřiceti let na tuberkulózu v domě svého nevlastního bratra Jana Volka na Vyšehradě. Pohřbena byla ve Zbraslavském klášteře vedle otce Václava II. a bratra Václava III.

Význam pro lucemburskou dynastii

Eliščin přemyslovský původ dal Lucemburkům nárok na český trůn: Jan Lucemburský se stal českým králem jako manžel dědičky Přemyslovců. Jejich syn Karel IV. vládl jako český král a římský císař. V posledních letech života se Eliška věnovala sbírání ostatků svatých, podporovala Zbraslavský klášter a usilovala o svatořečení Anežky České.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet