Syrakusy

Syrakusy byly největším a nejmocnějším řeckým městským státem na Sicílii, založeným jako kolonie Korintu v roce 733 př. n. l. Město se proslavilo nejen jako centrum kultury a vědy - rodiště Archiméda - ale také jako průkopník sicilského mincovnictví, jehož slavné dekadrachmy a tetradrachmy s motivem nymfy Arethusy patří k nejkrásnějším mincím celého antického světa.

Historie

Syrakusy vznikly jako korintská kolonie v roce 733 př. n. l. na strategicky výhodném místě - na ostrůvku Ortigia se dvěma přírodními přístavy a přístupem k velmi úrodnému vnitrozemí. Město rychle vzkvétalo a brzy zakládalo vlastní kolonie v západním Středomoří, čímž se stalo dominantní mocností oblasti zvané Magna Graecia - Velké Řecko.

Největší rozkvět nastal za vlády tyrana Gelona (485-478 př. n. l.), který se zmocnil města z vnitrozemské Gely. Gelon vybudoval mocné loďstvo, zdokonalil opevnění a na místě dnešního dómu postavil chrám bohyně Athény. Společně s vládcem Akragasu Théronem zajistil nadvládu nad celou Sicílií vítězstvím nad Kartaginci u Hímery v roce 480 př. n. l.

Gelonův nástupce a bratr Hieron I. (478-467 př. n. l.) pokračoval v budování kulturního centra, které přitahovalo největší umělce a myslitele své doby. Ve městě působil dramatik Aischylos, který zde osobně uváděl své hry v monumentálním řeckém divadle.

Po krátkém demokratickém období se k moci dostal Dionysios I. (405-367 př. n. l.), který vybudoval ze Syrakus mocné impérium ovládající značnou část Sicílie a jižní Itálie. Za něj a jeho syna Dionýsia II. navštívil Syrakusy filosof Platón, který se zde neúspěšně pokusil uskutečnit své státnické ideje. Později vládnoucí Hieron II. (270-215 př. n. l.) proslul jako moudrý vládce, který město přivedl k poslednímu vrcholu prosperity. Ještě před Hieronovým nástupem k moci se zde narodil Archimédes (287–212 př. n. l.), jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.

Během druhé punské války se Syrakusy přidaly na stranu Kartága, což vyvolalo římské obléhání v letech 214-212 př. n. l. Přes Archimédovy vynálezy město nakonec padlo a bylo vypleněno. Archimédes při dobytí zahynul, přestože římský velitel Marcellus přikázal zachránit mu život. Pod římskou nadvládou si Syrakusy udržely status významného města, ale jejich politická moc definitivně skončila.

Mincovnictví a umělecká tvorba

Syrakusy patřily k předním centrům antického mincovnictví a jejich mince jsou dodnes považovány za vrchol řecké numismatické tvorby. Město razilo širokou škálu nominálů od nejmenších bronzů až po monumentální dekadrachmy - největší stříbrné mince řeckého světa vážící kolem 43 gramů.

Nejslavnější byly syrakuské tetradrachmy s hlavou nymfy Arethusy na líci a kvadrigou (čtyřspřežím) na rubu. Arethusa, mytická nymfa proměněná v pramen, se stala symbolem města a její podobizna na syrakuských mincích patří k nejkrásnějším portrétům antické numismatiky. Kolem hlavy nymfy se často objevovali delfíni, připomínající mořský charakter města.

Dekadrachmy razené od konce 5. století př. n. l. představovaly vrchol mincovního umění. Tyto monumentální mince vykazovaly neobyčejnou uměleckou kvalitu s plastickým zpracováním detailů, které nemělo ve starověkém světě obdoby. Pravděpodobně sloužily spíše reprezentačním účelům než běžnému oběhu, podobně jako dnešní pamětní ražby.

Pod vládou jednotlivých tyranů se na mincích objevovaly různé motivy - za Gelona se objevily první kvalitní tetradrachmy s motivem vozataje. Pozdější ražby Hierona II. vynikaly portréty královny Filistidy, manželky vládce, a staly se předobrazem helénistického portrétního mincovnictví.

Syrakuské mince ovlivnily celé sicilské mincovnictví a jejich motivy převzala řada dalších měst. Kvalita syrakuských ražeb byla tak vysoká, že jejich napodobeniny vznikaly ještě v římské době jako vzpomínka na slavnou minulost města.