Městský stát Taras

Dochované dórské sloupy antického chrámu v Tarantu

Taras byl starověký řecký městský stát v jižní Itálii na místě dnešního Taranta, který podle tradice založili roku 706 př. n. l. spartští kolonisté. Patřil k nejmocnějším městům Velkého Řecka (Magna Graecia) a razil stříbrné statéry s jezdcem na koni a mytickým Tarasem na delfínovi.

Typ Řecký městský stát
Poloha Jižní Itálie, dnešní Taranto
Původ kolonistů Sparta
Tradiční datum založení 706 př. n. l.
Pod nadvládou Říma Od 272 př. n. l.
Známý nominál Stříbrný statér neboli nomos
Charakteristické motivy Jezdec na koni a postava na delfínovi
Doložený nález Poklad tarentských a makedonských zlatých statérů, Taranto 1883

Historie

Město Taras založili podle tradice roku 706 př. n. l. spartští kolonisté zvaní Partheniové, které vedl Falanthos. Šlo o syny, jejichž původ Sparta neuznala a které ze země vypověděla; místo pro nové sídlo jim podle pověsti určila delfská věštírna. Město zbohatlo díky poloze na pobřeží Tarentského zálivu a stalo se jedním z nejmocnějších center řecké kolonizace v jižní Itálii.

Roku 379 př. n. l., po dobytí Krotónu syrakuským tyranem Dionýsiem I., převzal Taras vedení Italiotské ligy, svazu řeckých měst v jižní Itálii, a udržel ho přes sto let. V první polovině 4. století př. n. l. byl hlavní politickou a vojenskou osobností města filosof, matematik a pythagorejec Archytás, přítel Platónův, kterého Tarenťané sedm let po sobě volili stratégem.

Spory s Římem o vládu nad jižní Itálií vyústily ve válku, v níž Tarenťanům pomáhal épeirský král Pyrrhos. Po draze vykoupeném vítězství u Asculu, podle něhož vzniklo rčení o Pyrrhově vítězství, byl Pyrrhos roku 275 př. n. l. poražen u Beneventa a Taras se roku 272 př. n. l. vzdal Římu. Za druhé punské války vpustili roku 212 př. n. l. tarentští aristokraté do města Hannibala; římská posádka se však udržela v citadele a roku 209 př. n. l. město znovu dobyl Quintus Fabius Maximus.

Mincovnictví Tarasu

Taras začal razit mince ve druhé polovině 6. století př. n. l.; k nejstarším patří tenké statéry s vtlačeným (inkuzním) obrazem na rubu. Nejcharakterističtějším motivem je postava na delfínovi. Vykládá se jako Taras, syn boha Poseidóna, kterého podle pověsti po ztroskotání zachránil delfín seslaný otcem a podle něhož se město jmenuje, nebo jako zakladatel Falanthos.

V 5. století př. n. l. se objevil typ s nahým jezdcem na koni na líci a Tarasem na delfínovi na rubu, který se s obměnami razil i po připojení k Římu. Hlavní stříbrnou mincí byl statér neboli nomos o hmotnosti nejvýše 8,4 g; v letech 281–272 př. n. l. byl snížen podle římského standardu na 6,3–6,8 g. Drobné stříbro tvořily diobol, litra a obol.

Zlaté statéry a jejich díly razil Taras od poloviny 4. do počátku 3. století př. n. l. a znovu za Hannibalovy okupace v letech 212–209 př. n. l.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet