Sparta
Sparta byl řecký městský stát proslulý vojenskou výchovou a strohostí. Roku 404 před naším letopočtem porazila v peloponéské válce Athény. Numismaticky je pozoruhodná tím, že dlouho odmítala razit mince – podle tradice používala těžké železné pruty, aby zabránila hromadění bohatství.
| Poloha | Lakónie na Peloponésu |
|---|---|
| Vítězství nad Athénami | 404 před naším letopočtem |
| Porážka u Leukter | 371 před naším letopočtem |
| Vlastní stříbrné mince | až v době helénistické |
Historie
Sparta ovládla jihovýchodní Peloponés a podmanila si sousední Messénii, jejíž obyvatele proměnila v heilóty, nesvobodné zemědělce. Právě nutnost udržet početnou podrobenou populaci vysvětluje, proč se celý stát proměnil ve vojenský tábor.
Uspořádání se připisuje zákonodárci Lykúrgovi. Spartští muži se od sedmi let vychovávali ve společných výcvikových skupinách, jedli ve společných jídelnách a povinností občana bylo být vojákem – řemeslo a obchod se přenechávaly ostatním. Ženy měly na řecké poměry nezvykle silné postavení, protože spravovaly majetek v nepřítomnosti mužů.
Vrcholem byla peloponéská válka, v níž Sparta roku 404 před naším letopočtem porazila Athény. Vítězství ji ale vyčerpalo a její převaha netrvala dlouho: roku 371 ji porazily Théby u Leukter a Sparta se stala druhořadým státem. Nejznámější epizodou dějin zůstává obrana Thermopyl roku 480 před naším letopočtem.
Sparta a peníze
Zatímco ostatní řecké obce razily od 6. století stříbrné mince, Sparta se ražbě dlouho vyhýbala. Podle antické tradice zavedl Lykúrgos místo mincí těžké železné pruty – nepraktické, málo hodnotné a k hromadění nevhodné. Cílem bylo znemožnit bohatnutí a udržet rovnost mezi občany.
Nakolik je tenhle příběh přesný, nevíme; zapsali ho autoři žijící o staletí později, především Plútarchos, a idealizovali v něm spartskou strohost. Doložené ale je, že Sparta razila vlastní stříbrné mince až v době helénistické, tedy o dvě až tři století později než sousedé – první ražby se připisují až králům 3. století před naším letopočtem.
Pro sběratele z toho plyne praktický důsledek: mince z klasické Sparty, tedy z doby Thermopyl nebo peloponéské války, neexistuje. Co se pod spartským tématem nabízí, jsou buď pozdní helénistické ražby, mince jiných peloponéských obcí, nebo moderní pamětní medaile s Leonidem a přilbou – ty s antikou nemají společného nic než námět.