Obol

Obol je drobný antický řecký nominál, který v attické soustavě odpovídal jedné šestině drachmy. Obvykle se razil ze stříbra, avšak jiné oblasti používaly vlastní standardy a parametry. Samotný název proto neurčuje přesnou hmotnost; rozhodují mincovna, období, kov, typ a místní měnová soustava.

Obol v řeckém měnovém systému

Obol byl drobný řecký nominál. V attické soustavě odpovídalo šest obolů jedné drachmě, takže jeden obol tvořil její šestinu. Jiné oblasti ale používaly vlastní váhové soustavy a stejné jméno nemuselo znamenat shodnou hmotnost.

Athénský stříbrný obol ve sbírce Metropolitního muzea je datován do let 454–404 př. n. l. Na attických drobných mincích se opakují motivy Athény a sovy známé i z větších nominálů, provedení však odpovídá malému střížku.

Oboly razila i další města s vlastní ikonografií. Kov, obraz a hmotnost se proto musí vykládat uvnitř místní řady a nelze je odvodit pouze ze zlomku jedné šestiny.

Rozpoznání drobného nominálu

Malý rozměr ztěžuje čitelnost opisu i obrazu. Při určení se zaznamená kov, hmotnost, průměr, poloha motivů a všechny čitelné značky, které se porovnají s katalogem konkrétní mincovny.

Silné opotřebení může obol zaměnit za jiný dílčí nominál. Bez určení místní soustavy proto není správné přisoudit minci pevnou hmotnost nebo ji automaticky označit za attický obol.