Obol
Obol je drobný antický řecký nominál, který v attické soustavě odpovídal jedné šestině drachmy. Obvykle se razil ze stříbra, avšak jiné oblasti používaly vlastní standardy a parametry. Samotný název proto neurčuje přesnou hmotnost; rozhodují mincovna, období, kov, typ a místní měnová soustava.
| Attický poměr | 1 obol = 1/6 drachmy |
|---|---|
| Kov uvedeného athénského příkladu | stříbro |
| Hlavní prostředí | antické řecké mincovnictví |
| Příklad Athény | 454–404 př. n. l. |
| Jednotná hmotnost napříč soustavami | neexistovala |
| Pro určení | mincovna, období, kov a typ |
Obol v řeckém měnovém systému
Obol byl drobný řecký nominál. V attické soustavě odpovídalo šest obolů jedné drachmě, takže jeden obol tvořil její šestinu. Jiné oblasti ale používaly vlastní váhové soustavy a stejné jméno nemuselo znamenat shodnou hmotnost.
Athénský stříbrný obol ve sbírce Metropolitního muzea je datován do let 454–404 př. n. l. Na attických drobných mincích se opakují motivy Athény a sovy známé i z větších nominálů, provedení však odpovídá malému střížku.
Oboly razila i další města s vlastní ikonografií. Kov, obraz a hmotnost se proto musí vykládat uvnitř místní řady a nelze je odvodit pouze ze zlomku jedné šestiny.
Rozpoznání drobného nominálu
Malý rozměr ztěžuje čitelnost opisu i obrazu.
Silné opotřebení může obol zaměnit za jiný dílčí nominál. Bez určení místní soustavy proto není správné přisoudit minci pevnou hmotnost nebo ji automaticky označit za attický obol.