Hádés
Hádés byl řecký bůh podsvětí a zároveň označení říše mrtvých. Jeho římským protějškem je Pluto – jméno odvozené od bohatství, protože z podzemí pochází úroda i kovy. Se zesnulými se pojí obolos, drobná mince, kterou Řekové v části hrobů vkládali mrtvým do úst jako plat převozníkovi Charónovi.
| Postavení | řecký bůh podsvětí a vládce říše mrtvých |
|---|---|
| Rodiče | Kronos a Rheia |
| Sourozenci | Zeus, Poseidón, Héra, Démétér, Hestiá |
| Manželka | Persefona, dcera Démétér |
| Jiné jméno | Plútón – „boháč“ |
| Římský protějšek | Pluto |
| Mince pro převozníka | obolos, šestina drachmy, plat Charónovi |
Historie
Byl nejstarším synem Krona a Rheie a bratrem Dia a Poseidóna. Po vítězství nad Titány si tři bratři rozdělili svět losem: Zeus dostal nebe, Poseidón moře a Hádés podsvětí. Nešlo o boha zla ani o trest – byl vládcem místa, kam přicházejí všichni, a v mýtech vystupuje jako přísný, ale spravedlivý.
Nejznámější je příběh o únosu Persefony, dcery bohyně Démétér, kterou si odvedl za manželku. Protože v podsvětí okusila zrnka granátového jablka, musí tam trávit třetinu roku; Řekům to vysvětlovalo střídání ročních dob.
Řekové jeho jméno neradi vyslovovali a nahrazovali ho opisy – nejčastěji Plútón, tedy „boháč“, protože ze země pochází úroda i nerostné bohatství. Z tohoto jména vzniklo i latinské Pluto.
Obolos pro převozníka
S podsvětím se pojí jeden z nejznámějších numismatických zvyků. Duše měl přes podsvětní řeku Acherón převézt Charón a za převoz se platilo – proto se zemřelým vkládala do úst drobná mince, obolos, šestina drachmy. Bez zaplacení je převozník podle představy nevzal.
Zvyk je archeologicky doložený, ale méně rozšířený, než se traduje: mince se našla jen v 5 až 10 procentech známých řeckých hrobů a nebyl to vždy obolos – v hrobech se nacházejí různé nominály ze zlata, stříbra i bronzu. V odborné literatuře se mu říká Charónův obolos. Zvyk převzali Římané a rozšířil se i do římských provincií, ke germánským kmenům a do Skandinávie.
