Persefona

Persefona, zvaná též Koré („Dívka“), byla v řecké mytologii dcera Dia a bohyně úrody Démétér a manželka vládce podsvětí Hádése. Její odchod do podsvětí a návrat na zem vysvětloval střídání ročních období. Římané ji uctívali jako Proserpinu. Hlavu Koré s obilným věncem razily Syrakusy na tetradrachmách.

Další jméno Koré („Dívka“)
Rodiče Zeus a Démétér
Manžel Hádés
Římský protějšek Proserpina
Symboly granátové jablko, obilí, hořící pochodeň
Hlavní místa kultu Eleusína (eleusínská mystéria), Lokroi Epizefyrioi v jižní Itálii
Na mincích tetradrachmy Syrakus (413–399 př. n. l.) a Agathokla (305–295 př. n. l.) s hlavou Koré, elektronové šestiny statéru Mytilén (4. stol. př. n. l.)

Historie

Persefona patří k ústředním postavám starořecké náboženské představivosti, protože propojuje dva zdánlivě protikladné světy: plodnost a smrt, jaro a zimu, život na zemi a pobyt v podsvětí. Nejpodrobněji její příběh líčí homérský Hymnus na Démétér. Dívku unesl Hádés, vládce podsvětí, aby se stala jeho manželkou; podle tradice k tomu dal svolení její otec Zeus. Její matka Démétér, bohyně úrody a růstu, se v zoufalství vydala dceru hledat a v době jejího zármutku přestala země plodit.

Aby obnovil řád světa, zasáhl Zeus a vymohl Persefonin návrat. Hádés ji však přiměl ochutnat semena granátového jablka – a kdo v podsvětí něco pozře, nemůže ho opustit natrvalo. Výsledkem byl kompromis: podle hlavní verze tráví Persefona třetinu roku v podsvětí, u pozdějších autorů Ovidia a Hygina polovinu. Období jejího pobytu u Hádése se vykládá jako čas zimního útlumu, její návrat jako znovuzrození přírody.

Jméno Koré („Dívka“) zdůrazňuje její mládí a spojení s jarním růstem, zatímco jméno Persefona se pojí spíše s její rolí královny podsvětí. Hlavním místem jejího kultu byla spolu s Démétér Eleusína, kde se konala eleusínská mystéria. V Lokroi Epizefyrioi v jižní Itálii ji uctívali jako ochránkyni sňatku a porodu.

Persefona na mincích

Syrakusy na Sicílii razily v letech 413–399 př. n. l. stříbrné tetradrachmy s hlavou Koré, v jejíchž vlasech je obilný klas, a se čtyřspřežím na druhé straně. Vládce Agathoklés dal na tetradrachmy z let 305–295 př. n. l. hlavu Koré s věncem z klasů a opisem ΚΟΡΑΣ, na rub bohyni vítězství Níké, která zdobí vítězné znamení. Mytilény na Lesbu razily ve 4. století př. n. l. elektronové šestiny statéru s hlavou Persefony ve věnci z klasů.

Na městských bronzech římské doby se objevuje i samotný únos: mince maloasijské Prieny s portrétem Gety nebo Filipa II., syna Filipa Araba, ukazují Hádéta, který odváží vzpírající se Persefonu na čtyřspřeží.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet