Herakleios

Herakleios byl byzantský císař v letech 610–641. Roku 627 porazil Peršany u Ninive, v posledních letech vlády však ztratil Sýrii, Palestinu a Egypt ve prospěch Arabů. Roku 615 zavedl těžkou stříbrnou minci hexagram o hmotnosti 6,82 g s opisem DEUS ADIUTA ROMANIS.

Historie

Herakleios pocházel z Kappadokie. Jeho otec Herakleios starší, vojevůdce císaře Maurikia, se stal exarchou Afriky. Když uzurpátor Fokas roku 602 svrhl a zavraždil Maurikia, Herakleios starší mu roku 608 vypověděl poslušnost. Mladší Herakleios vyplul s loďstvem z Kartága, na začátku října 610 obsadil Konstantinopol a po Fokově popravě byl 5. října korunován.

Převzal říši ve válce s perskou říší Sásánovců. Peršané dobyli Sýrii, roku 614 Jeruzalém, odkud odvezli relikvii Svatého kříže, a roku 619 Alexandrii; celý Egypt drželi až do roku 628. Roku 626 Konstantinopol oblehli Avaři se Slovany za podpory perského vojska, obléhání však neuspělo. Na financování války dal Herakleios roztavit církevní poklady a osobně vedl tažení do perského vnitrozemí.

Na konci roku 627 porazil Peršany u Ninive. Šáh Husrav II. byl poté svržen a zavražděn a jeho nástupce uzavřel mír, vrátil dobytá území i Svatý kříž, který Herakleios slavnostně přinesl zpět do Jeruzaléma. Od roku 629 užíval titul basileus. Vítězství však nemělo trvání: od roku 634 ztrácela říše Sýrii, Palestinu a nakonec Egypt ve prospěch arabských vojsk.

V církevní politice se pokusil urovnat spor o Kristovu přirozenost kompromisním učením o jedné vůli Kristově, monotheletismem, které církev později zavrhla. Zemřel na počátku roku 641 v Konstantinopoli.

Mincovnictví Herakleia

Na solidech se podoba vladařů měnila spolu s nimi: v letech 610–613 nesou poprsí Herakleia s krátkým vousem, v letech 613–629 poprsí Herakleia a jeho syna Herakleia Konstantina, v letech 629–631 opět poprsí obou, Herakleia však už s dlouhým vousem a od roku 632 tři stojící postavy – Herakleia, Herakleia Konstantina a Heraklona.

Roku 615 zavedl hexagram, stříbrnou minci o teoretické hmotnosti šesti skrupulí, tedy 6,82 g. Na líci sedí Herakleios s Herakleiem Konstantinem, na rubu je kříž na kouli a stupních s opisem DEUS ADIUTA ROMANIS – „Bože, pomáhej Římanům“. Hexagramy se razily ve velkém množství i za jeho vnuka Konstanta II.

Měděné folly nesou velké písmeno M, značku hodnoty 40 nummií, a jsou datované vladařskými roky. Často se razily přes starší folly Foky; v letech 616–629 je na nich vedle císaře a jeho syna i císařovna Martina. Hlavní mincovnou byla Konstantinopol, dále razily mimo jiné Thessaloniki, Alexandrie, Kartágo a mincovny v Itálii a na Sicílii. Antiochie, která byla za Foky velmi činná, ukončila ražbu roku 610 a mince Herakleia odtud známy nejsou.