Maurikios

Maurikios byl byzantský císař v letech 582–602, schopný vojevůdce, který uzavřel výhodný mír s Persií a vedl války proti Avarům a Slovanům na Dunaji. Roku 602 ho svrhla vzpoura vojska a uzurpátor Fokas ho dal popravit. Byl posledním císařem justiniánské dynastie. Na mincích nese jméno MAVRC TIB.

Historie

Maurikios se narodil roku 539 v Arabissu v Kappadokii. Za císaře Tiberia II. se vyznamenal jako velitel ve válce s Persií a oženil se s jeho dcerou Konstantinou. Dne 5. srpna 582 ho Tiberios jmenoval caesarem a 13. srpna augustem, den nato Tiberios zemřel.

Maurikios využil občanské války v Persii a pomohl na trůn králi Husravovi II., za což roku 591 získal výhodný mír a území v Arménii. Poté obrátil síly proti Avarům a Slovanům na dunajské hranici. Upevnil také správu západních držav zřízením exarchátů v Ravenně a Kartágu. Je mu připisován vojenský spis Strategikon.

Úsporná opatření a rozkaz, aby vojsko přezimovalo za Dunajem, vyvolaly roku 602 vzpouru. Armáda provolala císařem setníka Fokase, který vtáhl do Konstantinopole. Maurikios byl 27. listopadu 602 popraven v Chalkedonu poté, co před jeho očima zabili jeho syny.

Maurikiovy mince

Lícní opisy nesou jméno v podobě MAVRC TIB – Mauricius Tiberius. Zlaté solidy mají na líci poprsí císaře, na rubu anděla s křížem a opis VICTORIA AVGG. Vedle plnohodnotných solidů se razily i lehčí solidy o hmotnosti 23 siliquí místo obvyklých 24, označené hvězdou. Úplně první ražby ze srpna 582 nesou ještě jen jméno Tiberius.

Měděné folles mají na rubu velké písmeno M, nápis ANNO a číslo roku vlády, takže je lze přesně datovat. Maurikios razil ve třinácti mincovnách, mimo jiné v Konstantinopoli (CON), Nikomédii (NIKO), Kyziku (KYZ), Antiochii, která se tehdy nazývala Theupolis, a v Kartágu (KRT).