Tremissis
Tremissis je malá zlatá mince v hodnotě jedné třetiny solidu, ražená v pozdní Římské říši, Byzanci a raně středověkých královstvích. Typické kusy váží přibližně 1,45 až 1,5 gramu, ale parametry se podle období a vydavatele liší. Při určení rozhodují portrét, opis, rubní motiv a mincovna.
| Nominální vztah | 1 tremissis = 1/3 solidu |
|---|---|
| Kov | zlato |
| Prostředí | pozdní Řím, Byzanc a raně středověká království |
| Příklad z British Museum | 1,451 g |
| Druhý příklad z British Museum | 1,46 g |
| Jednotný standard pro všechny emise | ne |
Třetina solidu
Tremissis je zlatý nominál v hodnotě jedné třetiny solidu. Razil se v pozdní Římské říši, Byzanci a také v několika raně středověkých královstvích, která přebírala římské jméno a obrazové vzory.
Byzantský tremissis Tiberia II. Konstantina z let 578–582 v British Museum byl vyražen v Konstantinopoli a váží 1,451 gramu. Ostrogótský kus připisovaný Theodorichovi a nesoucí jméno Justina I. váží 1,46 gramu.
Blízké hmotnosti obou příkladů odpovídají vztahu k solidu, ale jednotlivé emise se mohou lišit. Zlato se v oběhu opotřebovává a některé napodobeniny měnily jakost i styl razidla.
Portrét a rubní typ
Na tremissech se objevuje císařský portrét a na rubu často Viktorie s věncem, křížem nebo globem. Raně středověcí vydavatelé mohli zachovat jméno východořímského císaře, i když mince vznikla pod jinou politickou autoritou.
Při určení je proto nutné porovnat opis, styl portrétu, rubní motiv, značku mincovny, kov a hmotnost. Pouhé císařské jméno nemusí bezpečně určit skutečného vydavatele ani místo ražby.