Stavraton

Stavraton byl těžkou stříbrnou mincí pozdní byzantské říše o hmotnosti 8,5 g, později 7,4 g. Zavedl ho císař Jan V. Palaiologos kolem roku 1367 místo zlatého hyperpyronu, který se už nerazil. Spolu s polovinou a osminou tvořil hlavní byzantské oběživo až do pádu Konstantinopole roku 1453.
| Kov | téměř ryzí stříbro |
|---|---|
| Hmotnost | zprvu 8,5 g, za Manuela II. Palaiologa 7,4 g |
| Zavedl | Jan V. Palaiologos (vládl 1341–1391) |
| Hodnota | polovina hyperpyronu, který zůstal počítací jednotkou |
| Díly | polovina a osmina (dukatopulon), čtvrtina se nerazila |
| Líc a rub | poprsí Krista / korunované poprsí císaře se dvěma kruhy opisu |
| Poslední ražba | Konstantin XI. Dragases (1449–1453) |
| Význam názvu | od řeckého stauros, kříž |
Historie
Ve 14. století byzantské zlato rychle ztrácelo ryzost a v 50. letech ražba hyperpyronu skončila. Jan V. Palaiologos kolem roku 1355 ještě krátce zkusil razit minci z ryzího zlata, dochoval se však jediný kus a tím zlaté mincovnictví Byzance skončilo. Hyperpyron dál žil jen jako počítací jednotka.
Místo zlata nastoupilo stříbro. Po návratu z více než ročního pobytu v Uhrách a na Balkáně zavedl Jan V. Palaiologos kolem roku 1367 stavraton, těžší než kterákoli předchozí byzantská stříbrná mince. Měl hodnotu poloviny hyperpyronu a stál na vrcholu soustavy, kde dříve bývalo zlato. Jan V. nejprve razil jen stavraton a jeho osminu; v 80. letech 14. století přibyla polovina. Od Manuela II. Palaiologa se razily všechny tři nominály až do konce říše a za jeho vlády klesla hmotnost stavratonu z 8,5 na 7,4 g.
Čtvrtina stavratonu nevznikla, protože mezeru kolem 2 g zaplnil benátský stříbrný groš, kterému se říkalo i dukát. Proto se osmině, které se říkalo i asper, přezdívalo dukatopulon, „malý dukát“. Název stavraton pochází z řeckého slova pro kříž; v italských pramenech se psal stavrato.
Stavratony posledního císaře Konstantina XI. Dragase byly dlouho neznámé. První kus, poloviční stavraton, publikoval numismatik Simon Bendall roku 1974 a roku 1991 zveřejnil malý poklad stavratonů a jejich dílů z doby tohoto císaře.
Vzhled stavratonu
Stavraton je plochá mince; dřívější byzantské mince z méně kvalitního kovu bývaly miskovitě prohnuté, s návratem k téměř ryzímu stříbru se plochý tvar vrátil. Líc nese čelní poprsí Krista Pantokratora s písmeny IC XC. Na rubu je korunované poprsí císaře obklopené dvěma kruhy řeckého opisu, který plynule pokračuje z jednoho kruhu do druhého: jméno panovníka s titulem despotés nebo autokratór, rodové jméno Palaiologos a slova „z Boží milosti císař“.
Poloviční stavraton a osmina opakují obrazy Krista a císaře v menším měřítku. Jednotlivé emise se rozlišují podle drobných značek v poli mince – teček a písmen.
