Pisa

Pisa byla mocná námořní republika ve středověkém Toskánsku, která dominovala západnímu Středomoří od 11. do 13. století. Město vybudovalo obchodní impérium sahající od Baleár po Levant a soupeřilo s Janovem a Benátkami o kontrolu námořních cest. Pro numismatiku je Pisa významná jako jedna z prvních evropských mincoven razících zlaté mince a tvůrce vlastního monetárního systému založeného na stříbrném grossu.

Historie

Pisa se osamostatnila v 10. století jako námořní základna proti saracénským pirátům. Účast v první křížové výpravě v letech 1096 až 1099 přinesla městu obrovské bohatství a obchodní privilegia v Levantě. Pisánci získali čtvrti v Akkonu, Jaffě, Týru a Antiochii. Ve 12. století ovládla Pisa Korsiku, Sardinii a Baleárské ostrovy. Pisánská flota čítala přes 300 lodí a kontrolovala obchodní cesty v západním Středomoří.

Zlatý věk Pisy trval od roku 1060 do 1284. Město vybudovalo monumentální komplex Campo dei Miracoli s katedrálou, baptisteriem a šikmou věží. Pisánská univerzita založená v roce 1343 patřila k nejstarším v Evropě. Matematik Leonardo Fibonacci přinesl do Evropy arabské číslice a algebru. Pisánské právo ovlivnilo námořní zákoníky celého Středomoří. Město mělo vlastní konzuly v přístavech od Konstantinopole po Sevilu.

Úpadek začal porážkou v námořní bitvě u Melorie v roce 1284, kde janovská flota zničila pisánské loďstvo. Pisa ztratila Korsiku a Sardinii, tisíce občanů padlo do zajetí. Ve 14. století ovládli město kondotiéři, nejprve Uguccione della Faggiuola, pak rod Della Gherardesca. V roce 1399 prodal Gherardo Appiano Pisu Milánským Viscontiům za 200 tisíc florinů. Ti ji v roce 1405 prodali Florencii, ale Pisánci se vzbouřili.

Florencie definitivně dobyla Pisu v roce 1406 po dlouhém obléhání. Přístav byl zasypán, obchodní privilegia zrušena a univerzita přenesena do Florencie. Pisa se pokusila o obnovení nezávislosti v letech 1494 až 1509 s francouzskou podporou, ale Florencie město znovu dobyla. Pod medicejskou vládou zažila Pisa částečnou obnovu jako sídlo rytířského řádu svatého Štěpána. V roce 1860 se stala součástí sjednocené Itálie.

Mincovnictví Pisy

Pisa byla průkopníkem v ražbě zlatých mincí v západní Evropě. Již ve 12. století razila zlaté tareny podle vzoru arabských dinárů pro obchod s Orientem. Stříbrný pisánský grosso zavedený v roce 1181 vážil 1,7 gramu a nesl obraz Panny Marie jako patronky města. Denár s nápisem PISANA zobrazoval kříž a byl široce napodobován. Pisánský monetární systém ovlivnil mincovnictví celého Toskánska.

Mincovna fungovala pod přísnou kontrolou konzulů a později podesty. Kvalita pisánských mincí byla garantována městskými statuty s přísnými tresty za padělání. Ve 14. století razila Pisa florény podle florentského vzoru, ale s obrazem pisánského orla. Za vlády Gambacortů vznikly prestižní zlaté dukáty. Po dobytí Florencií ztratila Pisa mincovní právo, obnovené jen krátce během povstání v letech 1494 až 1509.