Muldenhütten
Muldenhütten je hutnická osada na řece Freiberger Mulde, od roku 2012 součást saského Freibergu. Hutě jsou tu doloženy od roku 1318. V letech 1887–1953 zde sídlila Saská státní mincovna přenesená z Drážďan, která pod značkou E razila mince Německé říše a naposledy i mince východního Německa.
| Poloha | pravý břeh Freiberger Mulde, od 2012 součást Freibergu (Sasko) |
|---|---|
| Hutě | doloženy od roku 1318, sloučeny 1825 |
| Saská státní mincovna | 1887–1953, přenesena z Drážďan |
| Mincovní značka | E |
| Podíl na ražbě Německé říše | 7,45 % (rozdělovací plán z 21. 12. 1888) |
| První a poslední ražba | 28. března 1887 dvacetifeniky, 1953 jednofenik NDR |
Historie
Muldenhütten vyrostlo jako hutní zázemí freiberského revíru, kde se od středověku těžily stříbrné rudy. Hutě na Freiberger Mulde zmiňují listiny z let 1318, 1353, 1367 a 1370. Roku 1825 byly Horní a Dolní muldenská huť sloučeny do jediného závodu Hütte Muldenhütten. Od roku 1863 dodávaly hutě stříbro drážďanské mincovně.
Roku 1887 byla do Muldenhütten přenesena Saská státní mincovna z Drážďan. Poslední drážďanské mince, jednofeniky, se razily 5. února 1887, první muldenhüttenské, dvacetifeniky, 28. března 1887. Mincovna převzala drážďanskou značku E, kterou saské ražby Německé říše nesly od roku 1872. Rozdělovací plán z 21. prosince 1888 jí přidělil 7,45 % říšské ražby; roku 1941 podíl klesl na 6,35 % a roku 1944 stoupl na 7 %. Ražba skončila roku 1953 jednofenikem NDR a jedinou mincovnou východního Německa zůstal Berlín se značkou A. Podnik byl roku 1962 začleněn do freiberského hutního kombinátu Albert Funk.
Hutní závod byl po roce 1990 privatizován a roku 1993 jej koupila Rheinische Zinkgesellschaft. Historické hutní stavby jsou součástí světového dědictví UNESCO Hornický region Krušnohoří. Budova bývalé mincovny je kulturní památkou v soukromém vlastnictví.
Mince z Muldenhütten
Se značkou E vznikaly v Muldenhütten oběžné mince Německé říše, saské stříbrné a zlaté mince i pamětní ražby. Mezi nejvzácnější patří saská třímarka k 400. výročí reformace z roku 1917, které bylo vydáno jen sto kusů. K dalším známým ražbám patří třímarka ke stému výročí bitvy u Lipska z roku 1913, pětimarka k 500. výročí lipské univerzity z roku 1909 a islandské pamětní mince z roku 1930.
Značku E nesly do roku 1887 i mince ražené v Drážďanech; mince před tímto rokem tedy z Muldenhütten nepocházejí. Před rokem 1871 užíval značku E také Královec.
