Drážďanská mincovna
Drážďanská mincovna byla hlavní mincovnou Saského kurfiřtství a od roku 1806 Saského království. Založil ji roku 1556 kurfiřt August Saský a pracovala do roku 1887, kdy výrobu převzala mincovna Muldenhütten. Razila saské tolary, groše i vikariátní mince, od roku 1872 se značkou E.
| Založení | 1556, kurfiřt August Saský |
|---|---|
| Emitent | Saské kurfiřtství, od 1806 Saské království |
| Vikariátní mince | zde raženy saské vikariátní mince se značkou mincmistra (osm období bezvládí 1612–1792) |
| Značky mincmistrů | od HB (Hans Biener, 1556–1604) po B (Gustav Julius Buschick, 1860–1887) |
| Mincovní značka | E (1872–1887) |
| Poslední ražba | 5. února 1887 |
| Ukončení | 1887, nástupcem mincovna Muldenhütten (1887–1953) |
Historie Drážďanské mincovny
Drážďanskou mincovnu zřídil kurfiřt August Saský roku 1556, kdy do Drážďan přenesl mincovnu z Freibergu. Roku 1558 k ní připojil mincovnu v Annabergu a roku 1571 zrušil dlouho nečinnou mincovnu v Lipsku, takže Drážďany zůstaly až do let kiprů a wiprů jedinou mincovnou kurfiřtství. Mincovní dvůr je ve městě doložen už roku 1414, středověké mince z Drážďan však známé nejsou. Drážďany byly od roku 1485 sídlem albertinské větve Wettinů, kteří od roku 1547 drželi kurfiřtský titul.
Monopol narušilo období kiprů a wiprů: v letech 1620–1623 vznikly nové mincovny mimo jiné v Annabergu, Lipsku a Zwickau a znehodnocené mince razily i Drážďany. Lipská mincovna obnovila provoz roku 1669 a s přestávkami pracovala do roku 1765. Za sedmileté války byla drážďanská mincovna v letech 1756–1757 pod pruskou správou. Znehodnocené mince se saskými razidly, takzvané efraimity, razilo konsorcium Ephraim, Itzig a spol. v Lipsku.
Roku 1838 přistoupilo Saské království k Drážďanské mincovní konvenci a zavedlo 14tolarovou stopu. Po zavedení marky razila mincovna od roku 1872 se značkou E. Poslední mince zde vznikly 5. února 1887 a výrobu převzala nová mincovna v Muldenhütten, činná do roku 1953.
Výroba a značky
Krušnohorské stříbro přivážel do Drážďan každých čtrnáct dní takzvaný stříbrný vůz. Tavení a ražba probíhaly v budově mincovny, válcování a stříhání plechu ve stříbrném hamru u Zwingerského mostu.
Mince nesou značky mincmistrů, podle nichž se dají datovat: například HB Hanse Bienera (1556–1604), CR Constantina Rotheho (1640–1678), IGS Johanna Georga Schomburga (1716–1734) nebo B Gustava Julia Buschicka (1860–1887). V Drážďanech se razily i saské vikariátní mince, vydávané v osmi obdobích bezvládí v Říši mezi lety 1612 a 1792, kdy saský kurfiřt jako říšský vikář zastupoval císaře.
