Drážďanská mincovna

Mince z mincovny DrážďanyDrážďanská mincovna byla hlavní mincovnou Saského kurfiřtství a od roku 1806 Saského království. Založil ji roku 1556 kurfiřt August Saský a pracovala do roku 1887, kdy výrobu převzala mincovna Muldenhütten. Razila saské tolary, groše i vikariátní mince, od roku 1872 se značkou E.

Založení 1556, kurfiřt August Saský
Emitent Saské kurfiřtství, od 1806 Saské království
Vikariátní mince zde raženy saské vikariátní mince se značkou mincmistra (osm období bezvládí 1612–1792)
Značky mincmistrů od HB (Hans Biener, 1556–1604) po B (Gustav Julius Buschick, 1860–1887)
Mincovní značka E (1872–1887)
Poslední ražba 5. února 1887
Ukončení 1887, nástupcem mincovna Muldenhütten (1887–1953)

Historie Drážďanské mincovny

Drážďanskou mincovnu zřídil kurfiřt August Saský roku 1556, kdy do Drážďan přenesl mincovnu z Freibergu. Roku 1558 k ní připojil mincovnu v Annabergu a roku 1571 zrušil dlouho nečinnou mincovnu v Lipsku, takže Drážďany zůstaly až do let kiprů a wiprů jedinou mincovnou kurfiřtství. Mincovní dvůr je ve městě doložen už roku 1414, středověké mince z Drážďan však známé nejsou. Drážďany byly od roku 1485 sídlem albertinské větve Wettinů, kteří od roku 1547 drželi kurfiřtský titul.

Monopol narušilo období kiprů a wiprů: v letech 1620–1623 vznikly nové mincovny mimo jiné v Annabergu, Lipsku a Zwickau a znehodnocené mince razily i Drážďany. Lipská mincovna obnovila provoz roku 1669 a s přestávkami pracovala do roku 1765. Za sedmileté války byla drážďanská mincovna v letech 1756–1757 pod pruskou správou. Znehodnocené mince se saskými razidly, takzvané efraimity, razilo konsorcium Ephraim, Itzig a spol. v Lipsku.

Roku 1838 přistoupilo Saské království k Drážďanské mincovní konvenci a zavedlo 14tolarovou stopu. Po zavedení marky razila mincovna od roku 1872 se značkou E. Poslední mince zde vznikly 5. února 1887 a výrobu převzala nová mincovna v Muldenhütten, činná do roku 1953.

Výroba a značky

Krušnohorské stříbro přivážel do Drážďan každých čtrnáct dní takzvaný stříbrný vůz. Tavení a ražba probíhaly v budově mincovny, válcování a stříhání plechu ve stříbrném hamru u Zwingerského mostu.

Mince nesou značky mincmistrů, podle nichž se dají datovat: například HB Hanse Bienera (1556–1604), CR Constantina Rotheho (1640–1678), IGS Johanna Georga Schomburga (1716–1734) nebo B Gustava Julia Buschicka (1860–1887). V Drážďanech se razily i saské vikariátní mince, vydávané v osmi obdobích bezvládí v Říši mezi lety 1612 a 1792, kdy saský kurfiřt jako říšský vikář zastupoval císaře.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet