Drážďanská mincovna

Drážďanská mincovna byla hlavní mincovnou Saského kurfiřtství a později království od roku 1556 do roku 1887. Centrum ražby saských tolarů a grošů představovalo jednu z nejproduktivnějších mincoven Svaté říše římské. Pro numismatiku je Drážďanská mincovna významná jako producent umělecky vynikajících barokních tolarů a průkopník technických inovací v mincovní technologii.

Historie Drážďanské mincovny

Drážďanskou mincovnu zřídil kurfiřt August roku 1556; středověké ražby z Drážďan nejsou známé. Jako rezidenční město saských kurfiřtů od roku 1485 se Drážďany staly centrem mincovnictví. Ernestinská a albertinská linie Wettinů razily vlastní mince. Moritz Saský sjednotil mincovnictví v roce 1547. Saský tolar se stal jednou z nejdůvěryhodnějších měn Svaté říše římské.

Třicetiletá válka přinesla období kiperských mincí a znehodnocení. Johann Georg I. obnovil kvalitu ražby a zavedl nové nominály. August II. Silný jako král Polska razil společné sasko-polské mince. Drážďanská mincovna zásobovala unii stříbrnými tolary z krušnohorského stříbra. Za sedmileté války okupační mincovna razila pruské efraimity. Friedrich August I. modernizoval technologii zavedením parních strojů.

Napoleonské války viděly Sasko jako francouzského spojence, mincovna razila mince Rýnského spolku. Po Vídeňském kongresu 1815 Sasko ztratilo polovinu území Prusku. Roku 1838 přistoupilo Sasko k Drážďanské mincovní konvenci a zavedlo 14tolarovou stopu. Němečník Ernst Albert založil 1838 technickou školu při mincovně. Drážďanská mincovna razila do roku 1887, kdy výrobu převzala nová mincovna v Muldenhütten.

Technologie a produkce

Drážďanská mincovna byla průkopníkem technických inovací. Taschenwerk - kapesní válcový lis vynalezený 1550 umožnil přesnou ražbu. Barokní tolary Augusta Silného patří k vrcholům medailérského umění. Vikariatsmünzen ražené během bezvládí byly mistrovská díla. Roční produkce dosahovala 5 milionů tolarů v 18. století. Mincovní značky různých období umožňují přesnou identifikaci.

Organizace sledovala cechovní tradici s mincmistrem, vardajnem a pregéři. Krušnohorské stříbro z Freibergu, Annabergu a Schneebergu zajišťovalo surovinu. Kontrola kvality byla přísná, saské mince měly pověst nejvyšší kvality. Export saských tolarů zasahoval od Ruska po Nizozemí. Technická škola vychovala generace mincmistrů pro celé Německo. Sbírka razidel v Münzkabinett dokumentuje umělecký vývoj.