Annaberg
Annaberg (dnes Annaberg-Buchholz v saském Krušnohoří) je hornické město založené roku 1496 u stříbrných dolů na Schreckenbergu. V letech 1498–1558 tu působila saská zeměpanská mincovna, která razila groše zvané schreckenbergery a roku 1500 první saské stříbrné guldengroše.
| Město | Annaberg-Buchholz, Krušnohoří (Sasko) |
|---|---|
| Založení města | 1496 vévodou Jiřím Bradatým jako „Neustadt am Schreckenberg“ |
| Mincovna | založena 1498 ve Frohnau, od 1502 v Annabergu, 1558 sloučena s drážďanskou mincovnou |
| Zeměpáni při založení mincovny | kurfiřt Fridrich III. Moudrý a vévoda Albrecht Smělý |
| Schreckenberger | od 1498, 7 kusů na rýnský zlatý, ryzost 861/1000; v Annabergu ražen do 1547 |
| Velké stříbrné mince | první saské guldengroše (Klappmützentaler) roku 1500 |
| Značky mincmistrů | například šesticípá hvězda (Heinrich Stein, 1499–1511), kříž (Albrecht von Schreibersdorf, 1512–1523) |
Historie
Annaberg vznikl jako „nové město u Schreckenbergu“ v době krušnohorské stříbrné horečky. Založení nařídil roku 1496 vévoda Jiří Bradatý; za vlastní založení se obvykle považuje udělení privilegií 28. října 1497, které Jiří vydal jménem svého otce Albrechta. Jméno St. Annaberg je doložené už z roku 1496. Nálezy stříbra přitahovaly horníky, řemeslníky i obchodníky.
Dominantou města je pozdně gotický halový kostel sv. Anny, dokončený roku 1525. Kolem roku 1522 přesídlil do Annabergu počtář Adam Ries, který tu až do smrti působil jako mistr počtů a horní úředník. Roku 1945 bylo město spojeno se sousedním Buchholzem, formálně 1. října 1949. Od roku 2019 je staré město Annabergu s okolní hornickou krajinou součástí světového dědictví UNESCO Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří.
Mincovna a schreckenbergery
Zeměpanská mincovna vznikla roku 1498 v sousedním Frohnau a roku 1502 se přestěhovala do Annabergu. Podle mincovního řádu z 18. srpna 1498 razila ze stříbra ze Schreckenbergu groš zvaný schreckenberger, též andělský groš (Engelgroschen). Sedm kusů platilo rýnský zlatý, ryzost byla 861/1000 a do roku 1534 platil schreckenberger tři groše. V Annabergu se razil do roku 1547.
Roku 1500 vznikly v annaberské mincovně první saské stříbrné guldengroše, zvané Klappmützentaler. Na jedné straně nesou poprsí kurfiřta Fridricha III. Moudrého, na druhé proti sobě obrácená poprsí vévodů Albrechta Smělého a Jana Stálého. Razily se do roku 1525.
Annaberské ražby se rozlišují podle značek mincmistrů – například šesticípá hvězda Heinricha Steina (1499–1511), kříž Albrechta von Schreibersdorf (1512–1523) nebo žalud na větvičce Matthäuse Rotheho (1545–1554). Roku 1558 soustředil kurfiřt August ražbu do jediné mincovny v Drážďanech a annaberská mincovna zanikla.