Andělský groš

Andělský grošAndělský groš (Engelgroschen, též Schreckenberger) je saská stříbrná mince ražená v letech 1498–1571 ze stříbra z Krušnohoří u Annabergu. Platila 3 groše, sedm kusů dalo jeden zlatý goldgulden a rané kusy vážily 4,497 g. Jméno má podle anděla, který na líci drží saský kurfiřtský štít.

Jiné názvy Schreckenberger, Engelgroschen
Období ražby 1498–1571
Emitent saští kurfiřti a vévodové z rodu Wettinů
Mincovny Annaberg, Buchholz, Zwickau, Freiberg, Lipsko, Drážďany, Saalfeld
Hodnota 3 činžovní groše (36 feniků); 7 kusů = 1 zlatý goldgulden; od 1558 1/6 zlatého = 3,5 groše
Hmotnost a obsah stříbra (rané ražby) 4,497 g, z toho 4,206 g stříbra
Hmotnost od 1558 5,03 g, z toho 4,54 g stříbra
Líc anděl držící saský kurfiřtský štít se zkříženými meči
Rub čtvrcený štít saských vévodů

Historie

Andělský groš vyrostl z krušnohorské stříbrné konjunktury, kterou odstartoval objev bohatých rud na hoře Schreckenberg roku 1491. U dolů vzniklo nové horní město, nazývané nejprve Schreckenberg a od roku 1501 Annaberg (dnes Annaberg-Buchholz). Město získalo mincovní právo roku 1498 a téhož roku se začaly razit groše, které podle hory dostaly jméno Schreckenberger.

Nové groše byly menší než do té doby ražené saské groše, aby šlo bohaté stříbro zpeněžit rychleji a levněji. Mincovna stála nejprve v údolí řeky Sehmy, roku 1502 se přestěhovala do Annabergu. První kusy se razily v mlýně přestavěném na mincovnu, a proto se jim lidově říkalo také „mlýnské kameny“ (Mühlsteine). Později razily andělské groše i mincovny v Buchholzu, Zwickau, Freibergu, Lipsku, Drážďanech a Saalfeldu.

Schreckenberger platil 1/7 zlatého goldguldenu a zároveň tři činžovní groše; zlatý tedy odpovídal 21 grošům a z toho vzešla míšeňská početní jednotka zlatého o 21 groších. Kurfiřt August Saský roku 1558 stanovil hodnotu andělského groše na 1/6 zlatého, tedy 3,5 groše, a minci zároveň zatěžkal. Ražba skončila v kurfiřtském Sasku a Durynsku roku 1571.

Díky spolehlivému obsahu stříbra se andělský groš rozšířil daleko za hranice Saska a Durynska. V Lippe byl od roku 1520 nejoblíbenější mincí v oběhu a v Nizozemí obíhal jako mince za 4 stuivery.

Dobré jméno mince zničila doba kiprů a wiprů na počátku třicetileté války. V kurfiřtském Sasku a dalších zemích se tehdy ve velkém razily nové „schreckenbergery“ se stejným lícem, ale s dvěma anděly a třemi štíty na rubu. Platily 4 nebo 8 grošů, obsahovaly však méně než polovinu stříbra starých andělských grošů a patřily k hlavním znehodnoceným mincím té doby.

Vzhled a rozlišení

Na líci andělského groše drží anděl jako štítonoš saský kurfiřtský štít se zkříženými meči. Rub nese čtvrcený štít saských vévodů.

Rané kusy vážily 4,497 g a obsahovaly 4,206 g stříbra, groše ražené od roku 1558 vážily 5,03 g se 4,54 g stříbra. Kiprové schreckenbergery poznáme podle dvou andělů a tří štítů na rubu; kurfiřtské vážily 5,03 g nebo 5,438 g, ryzího stříbra ale obsahovaly jen 1,88 g, respektive 2,039 g.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet