Annaberská mincovna
Annaberská mincovna byla saská mincovna v Krušnohoří, kterou roku 1498 založili vévoda Albrecht Statečný a kurfiřt Fridrich III. Moudrý. Do roku 1501 sídlila ve Frohnau, pak v Annabergu. Razila schreckenbergery a od roku 1500 první saské guldengroše. Roku 1558 ji kurfiřt August sloučil s Drážďany.
| Období činnosti | 1498–1558 |
|---|---|
| Sídlo | do konce roku 1501 Frohnau, od roku 1502 Annaberg |
| Vznik | 1498, za vévody Albrechta Statečného a kurfiřta Fridricha Moudrého |
| Hlavní ražby | Schreckenbergery (od roku 1498), první saské guldengroše (od roku 1500) |
| Zánik | 1558, sloučení s mincovnou v Drážďanech za kurfiřta Augusta |
| Kiprové ražby | 1621–1623 |
Historie
Annaberská mincovna vznikla jako přímý důsledek bohatých nálezů stříbra v saském Krušnohoří na konci 15. století. Kolem Schreckenbergu se rozběhla těžba a roku 1496 bylo založeno horní město Annaberg. Mincovna umožňovala zemským pánům přeměnit vytěžené stříbro přímo na místě v minci a mít pod kontrolou jeho výkup i příjmy z ražby.
Mincovnu založili roku 1498 společně albertinský vévoda Albrecht Statečný a ernestinský kurfiřt Fridrich III. Moudrý. Protože vlastní budova v Annabergu ještě nestála, pracovala mincovna zpočátku ve mlýně v nedalekém Frohnau. Do Annabergu se přestěhovala po dokončení budovy, od roku 1502 razila již přímo ve městě.
Nejznámější annaberskou ražbou je velký stříbrný groš schreckenberger, ražený podle mincovního řádu z 18. srpna 1498. Sedm schreckenbergerů mělo hodnotu jednoho rýnského zlatého. Podle anděla na líci se mu říkalo andělský groš (Engelgroschen), lidově také mlýnský kámen (Mühlstein). V Annabergu se razil do roku 1547, v jiných saských mincovnách ještě déle.
Roku 1500 se v Annabergu, respektive ještě ve Frohnau, razily první saské guldengroše – velké stříbrné mince, které hodnotou odpovídaly zlatému guldenu. Patří k raným předchůdcům tolaru. Tento typ, podle čepic vévodů na rubu nazývaný Klappmützentaler, se razil v letech 1500–1525 v Annabergu, Buchholzi a krátce i v Lipsku.
Za kurfiřta Augusta (1553–1586) prohlídky odhalily, že mincmistři snižovali obsah stříbra pod normu z roku 1549. August proto zrušil zemské mincovny a ražbu soustředil do Drážďan, kde mohl hmotnost a ryzost mincí lépe kontrolovat. Annaberská mincovna se roku 1557 přesunula do františkánského kláštera a roku 1558 byla sloučena s drážďanskou.
Ražba se do Annabergu ještě vrátila v době kiprové krize. V letech 1621–1623 zde mincmistr Michael Rothe razil ve velkém množství kiprové mince – groše a násobky 8, 10, 20, 30, 40 a 60 grošů. Kus za 60 grošů je kiprový tolar.
Ražby a jejich podoba
Na líci schreckenbergeru drží anděl saský kurfiřtský štít se zkříženými meči, na rubu je znak saských vévodů. Anděl dal minci její nejrozšířenější přezdívku.
Guldengroše typu Klappmützentaler nejsou datované, a období ražby se proto určuje podle opisů a mincovních značek. Na líci je portrét kurfiřta Fridricha Moudrého, na rubu dva vévodové v typických čepicích – nejdřív Jan a Albrecht, po Albrechtově smrti roku 1500 Jan a Jiří. Opis MONE ARGE DVCVM SAXO označuje stříbrnou minci saských vévodů.
Kiprové ražby z let 1621–1623 nesou značku mincmistra Michaela Rotheho, žalud na větvičce.
