Josef Stalin

Josef StalinJosef Stalin (1878–1953), vlastním jménem Josif Vissarionovič Džugašvili, byl sovětský diktátor, od konce 20. let do smrti neomezený vládce SSSR. Za jeho vlády přešly sovětské drobné mince ze stříbra na měďnikl; jeho portrét se na oběžné minci nikdy neobjevil.

Vlastní jméno Josif Vissarionovič Džugašvili
Narození 18. prosince 1878, Gori, Gruzie
Úmrtí 5. března 1953, Kuncevo u Moskvy
Funkce generální tajemník ÚV komunistické strany od roku 1922, předseda sovětské vlády od roku 1941
Mince za jeho vlády 1926 – drobné mince 1–5 kopějek z hliníkového bronzu; 1931 – 10, 15 a 20 kopějek z měďniklu místo stříbra; stříbrný půlrubl se razil 1924–1927, rubl jen roku 1924
Měnová reforma prosinec 1947 – výměna bankovek v poměru 10 : 1
Portrét na oběžných mincích nikdy

Historie

Stalin se narodil 18. prosince 1878 v gruzínském Gori v chudé rodině ševce. Po studiu v pravoslavném semináři v Tbilisi se zapojil do revolučního hnutí a stal se členem bolševické frakce ruské sociálně demokratické strany. Během carského režimu byl několikrát vězněn a poslán na Sibiř, odkud opakovaně uprchl. Po Říjnové revoluci 1917 postupně získával moc v komunistické straně; roku 1922 se stal jejím generálním tajemníkem.

Po smrti Vladimira Iljiče Lenina v roce 1924 rozpoutal Stalin tvrdý boj o moc, z něhož vyšel vítězně. Postupně eliminoval všechny rivaly včetně Lva Trockého, kterého nechal roku 1940 zavraždit v mexickém exilu. Od konce dvacátých let se Stalin stal neomezeným vládcem Sovětského svazu a zahájil radikální přeměnu země.

Jeho vláda byla charakterizována brutální kolektivizací zemědělství a nucenou industrializací prostřednictvím pětiletých plánů. Tyto politiky vedly k hladomoru na Ukrajině známému jako Holodomor (1932–1933), při kterém zemřely miliony lidí. V letech 1936–1938 proběhly Velké čistky, během nichž byly popraveny statisíce domnělých nepřátel režimu včetně velké části armádního velení.

V srpnu 1939 uzavřel Sovětský svaz smlouvu o neútočení s nacistickým Německem. Po německém útoku v červnu 1941 se Stalin stal spojencem západních mocností. Po počátečních katastrofálních porážkách dokázal Sovětský svaz mobilizovat obrovské zdroje a rozhodujícím způsobem přispěl k porážce nacismu. Vítězství bylo vykoupeno obrovskými ztrátami, které se odhadují na 27 milionů lidí.

Po válce Stalin rozšířil sovětskou sféru vlivu na země střední a východní Evropy, kde byly nastoleny komunistické režimy. Nástup studené války vedl k rozdělení světa na dva nepřátelské bloky. V posledních letech života se Stalinova paranoia ještě vystupňovala a připravoval nové čistky. Zemřel 5. března 1953. Jeho nástupce v čele strany Nikita Chruščov na XX. sjezdu KSSS roku 1956 odsoudil kult osobnosti a zločiny stalinské éry.

Sovětské mincovnictví za Stalinovy éry

Mince Sovětského svazu se razily od roku 1924. Nesly státní znak SSSR – srp a kladivo nad zeměkoulí v obilném věnci ovinutém stuhami. Vedle měděných kopějek vznikly stříbrné mince 10, 15 a 20 kopějek z ryzosti 500 a půlrubl a rubl z ryzosti 900. Roku 1926 přešly mince 1, 2, 3 a 5 kopějek na hliníkový bronz a roku 1931 nahradil stříbro u 10, 15 a 20 kopějek měďnikl; stříbrný půlrubl se razil jen do roku 1927 a rubl jen roku 1924.

Počet stuh ve znaku vyjadřoval počet svazových republik, na mincích se ale měnil se zpožděním: mince z let 1937–1946 jich mají jedenáct, z let 1948–1956 šestnáct. Mince s letopočtem 1947 se do oběhu nedostaly a téměř všechny byly roztaveny. Při měnové reformě v prosinci 1947 se bankovky vyměňovaly v poměru 10 : 1.

Stalinův portrét se na oběžných mincích nikdy neobjevil, přestože kult jeho osobnosti pronikl do většiny oblastí veřejného života. Jeho profil nese například medaile Za vítězství nad Německem.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet