Komunismus
Komunismus je politická ideologie, která usiluje o beztřídní společnost se společným vlastnictvím výrobních prostředků. Její moderní podobu formulovali Karel Marx a Friedrich Engels. Ve 20. století byl státní ideologií režimů jedné strany s plánovaným hospodářstvím; ve východní Evropě padly v letech 1989–1991.
| Význam | ideologie beztřídní společnosti se společným vlastnictvím výrobních prostředků |
|---|---|
| Teoretický základ | Manifest komunistické strany, Karel Marx a Friedrich Engels, Londýn, únor 1848 |
| První komunistický stát | Sovětské Rusko po převzetí moci bolševiky roku 1917, od roku 1922 Sovětský svaz |
| Československo | vláda KSČ od února 1948 do roku 1989 |
| Konec ve východní Evropě | revoluce roku 1989, rozpad Sovětského svazu 1991 |
| Dnešní komunistické státy | Čína, Kuba, Laos, Severní Korea, Vietnam |
| Měnová reforma v Československu | 1. června 1953, hotovost do 300 Kčs 5 : 1, vyšší částky 50 : 1 |
Historie
Představy o rovnosti a společném vlastnictví se objevovaly už v raném novověku, například v Utopii Thomase Mora z roku 1516. Moderní komunismus se ale formoval až v 19. století. Průmyslová revoluce proměnila práci, města i sociální vztahy a vyostřila otázku chudoby, dělnických práv a nerovnosti. Ze socialistických směrů, které kritizovaly kapitalismus, se vymezil revoluční proud, podle něhož bylo nutné kapitalismus svrhnout.
Klíčovou podobu dal komunismu Karel Marx spolu s Friedrichem Engelsem. V únoru 1848 vydali v Londýně Manifest komunistické strany, v němž vykládali dějiny jako dějiny třídních bojů. Kapitalismus podle nich vytváří vlastní rozpory, dělnická třída ho svrhne revolucí a přechodným obdobím má být diktatura proletariátu, po níž vznikne beztřídní komunistická společnost.
Roku 1917 převzali v Rusku moc bolševici v čele s Vladimirem Iljičem Leninem a komunismus se poprvé stal státní ideologií. Po občanské válce vznikl roku 1922 Sovětský svaz. Jeho model – vláda jedné strany, kontrola bezpečnostních složek a centrálně řízené hospodářství – později převzaly další komunistické státy. Za Josifa Vissarionoviče Stalina se spojil s masovými represemi, cenzurou a politickými čistkami.
Po druhé světové válce se komunistické režimy prosadily ve střední a východní Evropě a v části Asie. V Československu převzala Komunistická strana Československa moc v únoru 1948. Státy sovětského bloku zaváděly znárodnění, kolektivizaci venkova a centrální plánování a během studené války stály proti Západu.
Hospodářské potíže a nedostatek svobod vyústily v revoluce roku 1989, které svrhly komunistické režimy ve všech státech východního bloku; Sovětský svaz se rozpadl roku 1991. Komunistické strany dodnes vládnou v Číně, na Kubě, v Laosu, Severní Koreji a Vietnamu. Kromě Severní Koreje tyto státy převzaly prvky tržního hospodářství, vládu jedné strany si ale ponechaly.
Komunismus v praxi a na platidlech
Komunistické režimy se opíraly o centrálně plánovanou ekonomiku, státní vlastnictví podniků a omezení soukromého podnikání. Jedna strana ovládala veřejné instituce, média i občanské organizace.
Platidla nesla symboly režimu: na mincích a bankovkách se objevují dělníci, rolníci, průmysl, obilné klasy, pěticípá hvězda nebo srp a kladivo. V Československu byla pěticípá hvězda součástí státního znaku ČSSR, a tedy i oběžných mincí. Pětikoruna ražená od roku 1966 ji nesla až do roku 1990; od roku 1991 se razila bez hvězdy a se znakem ČSFR.
Zásahem do peněz obyvatel byla měnová reforma z 1. června 1953. Hotovost do 300 Kčs se měnila v poměru 5 : 1, vyšší částky 50 : 1, a lidé tím přišli o velkou část úspor. Nové mince se kvůli utajení razily v Sovětském svazu. Reforma vyvolala na řadě míst protesty a stávky, nejbouřlivější v Plzni.
