Komunismus

Komunismus je politická ideologie, která usiluje o beztřídní společnost se společným vlastnictvím výrobních prostředků. Její moderní podobu formulovali Karel Marx a Friedrich Engels. Ve 20. století byl státní ideologií režimů jedné strany s plánovaným hospodářstvím; ve východní Evropě padly v letech 1989–1991.

Význam ideologie beztřídní společnosti se společným vlastnictvím výrobních prostředků
Teoretický základ Manifest komunistické strany, Karel Marx a Friedrich Engels, Londýn, únor 1848
První komunistický stát Sovětské Rusko po převzetí moci bolševiky roku 1917, od roku 1922 Sovětský svaz
Československo vláda KSČ od února 1948 do roku 1989
Konec ve východní Evropě revoluce roku 1989, rozpad Sovětského svazu 1991
Dnešní komunistické státy Čína, Kuba, Laos, Severní Korea, Vietnam
Měnová reforma v Československu 1. června 1953, hotovost do 300 Kčs 5 : 1, vyšší částky 50 : 1

Historie

Představy o rovnosti a společném vlastnictví se objevovaly už v raném novověku, například v Utopii Thomase Mora z roku 1516. Moderní komunismus se ale formoval až v 19. století. Průmyslová revoluce proměnila práci, města i sociální vztahy a vyostřila otázku chudoby, dělnických práv a nerovnosti. Ze socialistických směrů, které kritizovaly kapitalismus, se vymezil revoluční proud, podle něhož bylo nutné kapitalismus svrhnout.

Klíčovou podobu dal komunismu Karel Marx spolu s Friedrichem Engelsem. V únoru 1848 vydali v Londýně Manifest komunistické strany, v němž vykládali dějiny jako dějiny třídních bojů. Kapitalismus podle nich vytváří vlastní rozpory, dělnická třída ho svrhne revolucí a přechodným obdobím má být diktatura proletariátu, po níž vznikne beztřídní komunistická společnost.

Roku 1917 převzali v Rusku moc bolševici v čele s Vladimirem Iljičem Leninem a komunismus se poprvé stal státní ideologií. Po občanské válce vznikl roku 1922 Sovětský svaz. Jeho model – vláda jedné strany, kontrola bezpečnostních složek a centrálně řízené hospodářství – později převzaly další komunistické státy. Za Josifa Vissarionoviče Stalina se spojil s masovými represemi, cenzurou a politickými čistkami.

Po druhé světové válce se komunistické režimy prosadily ve střední a východní Evropě a v části Asie. V Československu převzala Komunistická strana Československa moc v únoru 1948. Státy sovětského bloku zaváděly znárodnění, kolektivizaci venkova a centrální plánování a během studené války stály proti Západu.

Hospodářské potíže a nedostatek svobod vyústily v revoluce roku 1989, které svrhly komunistické režimy ve všech státech východního bloku; Sovětský svaz se rozpadl roku 1991. Komunistické strany dodnes vládnou v Číně, na Kubě, v Laosu, Severní Koreji a Vietnamu. Kromě Severní Koreje tyto státy převzaly prvky tržního hospodářství, vládu jedné strany si ale ponechaly.

Komunismus v praxi a na platidlech

Komunistické režimy se opíraly o centrálně plánovanou ekonomiku, státní vlastnictví podniků a omezení soukromého podnikání. Jedna strana ovládala veřejné instituce, média i občanské organizace.

Platidla nesla symboly režimu: na mincích a bankovkách se objevují dělníci, rolníci, průmysl, obilné klasy, pěticípá hvězda nebo srp a kladivo. V Československu byla pěticípá hvězda součástí státního znaku ČSSR, a tedy i oběžných mincí. Pětikoruna ražená od roku 1966 ji nesla až do roku 1990; od roku 1991 se razila bez hvězdy a se znakem ČSFR.

Zásahem do peněz obyvatel byla měnová reforma z 1. června 1953. Hotovost do 300 Kčs se měnila v poměru 5 : 1, vyšší částky 50 : 1, a lidé tím přišli o velkou část úspor. Nové mince se kvůli utajení razily v Sovětském svazu. Reforma vyvolala na řadě míst protesty a stávky, nejbouřlivější v Plzni.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet