Mikuláš II. Alexandrovič

Mikuláš II. byl poslední ruský car. Vládl od roku 1894 do abdikace v březnu 1917 a v červenci 1918 byl s celou rodinou zavražděn v Jekatěrinburgu. Za jeho vlády zavedla Witteho reforma roku 1897 zlatý standard a jeho zlaté desetirublovky patří k nejrozšířenějším ražbám carského Ruska.

Historie

Nastoupil roku 1894 nepřipravený a s přesvědčením, že samoděržaví je posvátné dědictví. Už jeho korunovaci poznamenala tragédie na Chodynském poli, kde v tlačenici zemřely stovky lidí – událost, kterou si Rusko zapamatovalo jako zlé znamení.

Prohraná válka s Japonskem a revoluce roku 1905 ho donutily povolit parlament, dumu, jejíž pravomoci ale postupně osekával. Do první světové války vstoupilo Rusko nepřipravené a car roku 1915 osobně převzal velení armády – čímž na sebe navázal odpovědnost za každou porážku.

V únoru 1917 vypukla v Petrohradě revoluce a Mikuláš 2. března abdikoval. Rodina byla internována a po bolševickém převratu převezena na Ural; v noci na 17. července 1918 byli všichni zavražděni ve sklepě Ipaťjevova domu. Jejich ostatky byly identifikovány až po rozpadu Sovětského svazu a pravoslavná církev je roku 2000 prohlásila za svaté.

Mince Mikuláše II.

Za jeho vlády proběhla měnová reforma Sergeje Witteho, která roku 1897 zavedla v Rusku zlatý standard. Rubl získal pevné krytí a začaly se razit zlaté mince v hodnotách 5, 10 a 15 rublů; ražba byla mimořádně rozsáhlá, takže zlaté desetirublovky patří dodnes k dostupným zlatým mincím té doby.

Vedle nich se razily stříbrné ruble a drobné mince s dvouhlavým orlem. Zvláštní kapitolou jsou pamětní ražby, například rubl ke 300 letům dynastie Romanovců z roku 1913, který patří k nejznámějším ruským mincím vůbec.

U carského zlata a stříbra je namístě zvýšená opatrnost. Novoražby a padělky jsou časté, zejména u zlatých desetirublovek a u pamětních rublů; rozlišují se hmotností, ryzostí a detaily ražby. U dražších kusů se vyplatí certifikace, protože rozdíl mezi originálem a dobrou napodobeninou nemusí být na první pohled patrný.