50 koruna

50 koruna je nejvyšší česká oběžná mince – bimetalová ražba ze dvou kovů o hmotnosti 9,7 g a průměru 27,5 mm, v oběhu od 7. dubna 1993. Na rubu má stylizované panorama Prahy, na líci českého lva. Stejný nominál nesla souběžně i bankovka, kterou mince nahradila teprve roku 2011.

Historie

Padesátikoruna má u nás dvojí život – jako bankovka i jako mince. V československém období šlo především o papírové platidlo; padesátikorunové bankovky vycházely od prvních let republiky a několikrát změnily podobu. Vedle nich se objevovaly stříbrné pamětní padesátikoruny, které se razily k výročím a jsou dnes běžnou součástí sbírek.

Po měnové odluce roku 1993 dostala nová česká měna padesátikorunu v obou podobách zároveň: v oběhu byla bankovka i mince. Takový souběh je nezvyklý a vydržel osmnáct let – teprve roku 2011 byla bankovka stažena a nominál zůstal jen jako mince.

Mince sama je technicky nejzajímavější z celé české řady. Je bimetalová: střed a mezikruží tvoří různé slitiny, takže mince má dvě barvy. To není ozdoba, ale ochrana proti padělání – dvoubarevnou ražbu je podstatně těžší napodobit než jednolitou. Zároveň se tím nominál na první pohled odliší od ostatních mincí.

Motiv rubu tvoří stylizovaná panoramatická Praha, na líci je český lev. Mince se od roku 1993 razí v nezměněné podobě, mění se jen letopočet – a právě podle něj se rozlišují jednotlivé ročníky, které mají velmi odlišné náklady.

Které ročníky za něco stojí

U českých oběžných mincí platí, že hodnotu určuje náklad konkrétního ročníku, ne stáří. Rozdíly jsou přitom obrovské: některé roky se razily miliony kusů, jiné jen několik set tisíc. Padesátikoruna má navíc ročníky, které do běžného oběhu nešly vůbec a vycházely jen v sadách pro sběratele – ty se pak na trhu objevují zřídka.

Praktický důsledek: bez tabulky nákladů se česká mince ocenit nedá. Sáček padesátikorun z pokladny má hodnotu svého nominálu, ale jeden konkrétní ročník v neobíhaném stavu může stát násobky. Rozhodující je proto přečíst letopočet a porovnat ho s katalogem.

U bimetalových mincí navíc sledujte spoj obou částí. Rozevřený nebo posunutý střed patří mezi chybné ražby, které jsou sběratelsky zajímavé, ale u nichž je potřeba rozlišit skutečnou výrobní vadu od poškození vzniklého násilím. Rozdíl pozná odborník podle stavu okrajů obou kovů.