Boleslav I. Chrabrý
Boleslav I. Chrabrý (polsky Bolesław I Chrobry) byl piastovský kníže Polska od roku 992 a v roce 1025 se stal prvním korunovaným polským králem. V letech 1003–1004 vládl také v Čechách. Jeho polské denáry s opisem PRINCES POLONIE nesou jeden z nejstarších zápisů jména Polska.
| Totožnost | polský kníže a první korunovaný polský král, rod Piastovců |
|---|---|
| Vláda v Polsku | kníže 992–1025, král 1025 |
| Vláda v Čechách | 1003–1004 |
| Rodiče | Měšek I. a Doubravka, dcera českého knížete Boleslava I. |
| Korunovace | 1025 v Hnězdně |
| Úmrtí | 17. června 1025 |
| Polské denáry | typy s opisy PRINCES POLONIE a GNEZDVN CIVITAS |
| Denáry v Čechách | Cach mu připisuje typy č. 222–226, Zdeněk Petráň je řadí Boleslavu III. |
Historie
Boleslav I. Chrabrý byl synem Měška I., prvního historicky doloženého křesťanského vládce Polska, a Doubravky, dcery českého knížete Boleslava I. Po otcově smrti roku 992 převzal vládu a začal posilovat mezinárodní postavení Polska.
Na jeho dvoře našla útočiště řada lidí uprchlých z Čech, mezi nimi biskup Vojtěch. Úcta k Vojtěchovi sblížila Boleslava s císařem Otou III. Při císařově pouti k Vojtěchovu hrobu roku 1000 vzniklo za císařovy podpory arcibiskupství v Hnězdně.
Do českých dějin zasáhl, když využil krize přemyslovského státu. Nejprve dosadil na pražský stolec svého příbuzného Vladivoje, po jeho smrti roku 1003 vrátil vládu vyhnanému Boleslavu III. a vzápětí ho nechal oslepit a uvěznit. Na jaře 1003 obsadil Prahu, jen Vyšehrad zůstal věrný Jaromírovi. Římský král Jindřich II. mu nabídl Čechy a Moravu v léno, Boleslav to odmítl a roku 1004 ho Jindřich za pomoci Jaromírových stoupenců z Čech vypudil.
Válka s říší pak trvala patnáct let. Skončila roku 1018 mírem v Budyšíně, kterým Boleslav získal jako říšská léna Milsko a Lužici. Téhož roku dosadil na kyjevský trůn svého zetě Svjatopolka a získal zpět Červeňské hrady. V roce 1025 se dal v Hnězdně korunovat polským králem a 17. června téhož roku zemřel.
Denáry Boleslava Chrabrého
Boleslav Chrabrý razil v Polsku několik typů denárů. Nejznámější nese opis PRINCES POLONIE a vyobrazení ptáka; patří k nejstarším písemným zápisům jména Polska. Typ s opisem GNEZDVN CIVITAS jmenuje Hnězdno.
Zda razil mince i během krátké vlády v Praze, jisté není. Katalog Cach mu v Čechách připisuje typy č. 222–226. Tyto denáry nesou jméno Boleslav, a proto je historik Zdeněk Petráň přiřadil českému knížeti Boleslavu III.
