‍ Prusko-francouzská válka

Prusko-francouzská válka proběhla v letech 1870 a 1871 a skončila porážkou Francie. Vzniklo z ní Německé císařství a s ním nová měna – zlatá marka, kterou Německo zavedlo z francouzských válečných náhrad.

Historie

Záminkou byl spor o obsazení španělského trůnu a takzvaná emžská depeše, kterou kancléř Otto von Bismarck upravil tak, aby urazila obě strany. Francie vyhlásila válku v červenci 1870 a přesně to Bismarck potřeboval – jižní německé státy se postavily na pruskou stranu.

Válka byla krátká a jednostranná. Pruská armáda měla lepší dělostřelectvo, železniční přesuny a štábní práci; už v září 1870 byl u Sedanu zajat císař Napoleon III. Francie vyhlásila republiku a pokračovala v boji, ale po obležení Paříže v lednu 1871 kapitulovala.

18. ledna 1871 bylo v zrcadlovém sále ve Versailles vyhlášeno Německé císařství a pruský král Vilém I. se stal německým císařem. Frankfurtský mír pak Francii uložil odstoupit Alsasko a část Lotrinska a zaplatit pět miliard franků ve zlatě.

Ponížení ve Versailles a ztráta Alsaska otrávily francouzsko-německé vztahy na desítky let dopředu a patří k příčinám první světové války.

Válka a peníze

Reparace byly na tehdejší poměry astronomické a Francie je splatila rychleji, než kdo čekal. Pro Německo znamenaly příliv zlata, který mu umožnil provést měnovou reformu: roku 1871 zavedlo marku se stem feniků a přešlo na zlatý standard. Dosavadní tolary a zlatníky jednotlivých států se stahovaly a přetavovaly.

Sběratelsky to znamená předěl. Mince německých států před rokem 1871 tvoří pestrou oblast desítek vydavatelů, zatímco po sjednocení nastupuje jednotná marková soustava – s tím, že rub mincí zůstal jednotlivým státům, takže na markách je vidět, jestli jde o pruskou, bavorskou nebo saskou ražbu.

K vítězství se váží i pamětní vítězné tolary z roku 1871. Vznikly proto, že v nové markové měně směly pamětní mince vycházet až od roku 1900 – Prusko, Bavorsko, Sasko i další státy tak vítězství připomněly ještě starým nominálem.