Štrasburská mincovna
Štrasburská mincovna razila mince v alsaském Štrasburku pro biskupy, samotné město i francouzské krále a císaře. Na francouzských mincích ji od roku 1697 označuje dvojité písmeno BB, které nesou ražby od Ludvíka XIV. až po Napoleona III. Roku 1850 razila i první švýcarské franky.
| Město | Štrasburk (Strasbourg), Alsasko, Francie |
|---|---|
| Značka mincovny | BB, na francouzských mincích od roku 1697 |
| Pamětní tolar města | 1681, s kometou z roku 1680 |
| Součást Francie | od roku 1681, v letech 1871–1918 Německá říše |
| Ražba pro Švýcarsko | první mince švýcarského franku, 1850 |
Historie
Štrasburk vyrostl z římského vojenského tábora Argentoratum na řece Ill nedaleko Rýna. Ve středověku městu vládli biskupové a mince se tu razily už v době Karolinců – štrasburské denáry jsou známé i se jménem Karla Velikého. Roku 1262 porazili měšťané biskupské vojsko v bitvě u Hausbergen a vymanili se z biskupské moci; Štrasburk se stal svobodným říšským městem. Podle sčítání z roku 1444 měl 20 000 obyvatel a razil vlastní mince; ještě roku 1681 vydalo město pamětní tolary s obrazem komety z roku 1680.
V roce 1681 obsadila Štrasburk vojska Ludvíka XIV. a město se stalo součástí Francie. Zachovalo si část samosprávy, ale roku 1716 přešlo na francouzskou měnovou soustavu. Královská mincovna dostala roku 1697 značku BB, kterou se její ražby odlišily od mincí z Paříže (A), Rouenu (B) a dalších francouzských mincoven.
Mincovna pracovala i po revoluci. Za Druhého císařství razila vedle Paříže drobné bronzové i stříbrné mince Napoleona III. Roku 1850 pomohla s první ražbou nové švýcarské měny: Švýcarsko tehdy ještě nemělo vlastní spolkovou mincovnu a zakázky svěřilo Paříži, Štrasburku a Bruselu, dokud výrobu roku 1853 nepřevzal Bern. Po prusko-francouzské válce připadl Štrasburk roku 1871 Německé říši a francouzská ražba se značkou BB skončila; Francii se město vrátilo roku 1918.
Ražby se značkou BB
Dvojité B nesou francouzské mince od posledních let vlády Ludvíka XIV. přes ražby Ludvíka XV. a XVI., revoluce a obou císařství. Patří k nim i drobné mince Ludvíka XVI. z let konstituční monarchie s opisem LA NATION LA LOI LE ROI (národ, zákon, král) a letopočtem „roku 4 svobody“ – takový kus z roku 1792 je na obrázku. Za Napoleona III. vznikaly ve Štrasburku mimo jiné 2 centimy, 50 centimů a frank.
Písmeno BB je třeba odlišit od jednoduchého B, které na francouzských mincích patří Rouenu. Na prvních švýcarských mincích z roku 1850 se štrasburská ražba pozná podle značky BB nebo AB.