Bern

Bern je spolkové město a faktické hlavní město Švýcarska. Sídlí v něm švýcarská federální mincovna Swissmint, která od roku 1855 razí švýcarské franky a své ražby značí písmenem „B“. Vlastní mince razilo město nejpozději od 40. let 13. století, později s medvědem z bernského znaku.

Historie

Založení Bernu se připisuje vévodovi Bertoldovi V. Zähringenskému a klade se do roku 1191. Medvěd je erbovním zvířetem městské pečeti a znaku od 20. let 13. století. Roku 1353 se Bern připojil ke švýcarskému spříseženstvu.

Bernská mince je v listinách poprvé zmíněna roku 1228; zda šlo o feniky ražené přímo v Bernu, prameny neříkají. Městská ražba začala nejpozději ve 40. letech 13. století – roku 1246 je jménem uváděn mincmistr Wernher – a trvala až do konce starého režimu. Od roku 1492 razil Bern dvojitý plappart, který brzy dostal jméno batzen a nesl na rubu bernského medvěda. Za Helvétské republiky nesly mince ražené v Bernu značku B. Nejmladší datované mince kantonu Bern mají letopočet 1837.

Roku 1848 se Bern stal spolkovým městem nového švýcarského spolkového státu a roku 1850 byl zaveden švýcarský frank. První federální mince se razily v letech 1850–1851 v Paříži, Štrasburku a Bruselu. Spolek poté koupil bývalou bernskou mincovnu u Gerberngraben a 1. září 1855 ji otevřel jako první federální mincovnu; na tomto místě sídlila do roku 1905. V letech 1903–1906 vznikla nová budova mincovny ve čtvrti Kirchenfeld.

Od roku 1998 působí federální mincovna jako samostatná obchodní jednotka pod jménem Swissmint. Je součástí Federální finanční správy, která patří pod spolkové ministerstvo financí.

Bernské ražby a značka B

Na historických ražbách Bernu se opakuje medvěd z městského znaku. Moderní švýcarské mince mají naopak jednotný vzhled pro celou zemi a místo ražby na nich prozrazuje jen malé písmeno „B“.

V letech 1970–1985 se značka B na švýcarské mince nedávala. Mince těchto ročníků ji proto nemají, přestože pocházejí z bernské mincovny.