Bernská mincovna
Bernská mincovna je švýcarská federální mincovna v Bernu, od roku 1998 nazvaná Swissmint. Federální mince zde vznikají od roku 1853 a nesou mincovní značku B. Razí oběžné franky a rappeny, pamětní a sběratelské mince i medaile a spadá pod Federální finanční správu.
| Dnešní název | Swissmint (do roku 1998 Eidgenössische Münzstätte) |
|---|---|
| Ražba federálních mincí v Bernu | od roku 1853 |
| Mincovní značka | B (v letech 1970–1985 vynechávána) |
| Budova | Kirchenfeld, 1903–1906, architekt Theodor Gohl |
| Nadřízený úřad | Federální finanční správa |
Historie
Spolková ústava z roku 1848 svěřila právo razit mince výhradně spolku a mincovní zákon z roku 1850 zavedl švýcarský frank. Protože vhodná mincovna ve Švýcarsku chyběla, razily se první mince nové měny ve Francii.
Od roku 1853 se v Bernu razily federální mince a roku 1855 poskytl kanton Bern federální mincovně nepoužívanou starší mincovnu u Gerberngraben. V letech 1855–1930 vyráběla vedle mincí i poštovní známky. Roku 1906 se přestěhovala do nové novorenesanční budovy v Kirchenfeldu, kterou navrhl Theodor Gohl a jež je dnes kulturní památkou národního významu.
Koncem 60. let nahradil u oběžných mincí stříbro měďnikl. Mincovna pak kvůli kapacitě a nákladům přestala vyrábět vlastní střížky; razidla si dál zhotovuje sama. Oběžné mince ročníků 1970–1985 nesou letopočet bez značky B, od roku 1986 se značka vrátila.
Od 1. ledna 1998 vystupuje Eidgenössische Münzstätte pod názvem Swissmint jako samostatná jednotka s výkonovou smlouvou a globálním rozpočtem, podřízená Federální finanční správě.
Co Swissmint razí a zajišťuje
Hlavním úkolem Swissmint je ražba oběžných mincí pro platební styk. Vedle nich razí pamětní a sběratelské mince a medaile a sběratelské emise sama prodává. Stahuje a ničí znečištěné, opotřebené a poškozené mince a ověřuje pravost podezřelých kusů.
