Batzen

Batzen je historická stříbrná mince pocházející ze Švýcarska, která se stala důležitým platidlem střední Evropy v období pozdního středověku a raného novověku. Původně byla ražena v Bernu od roku 1492 a používala se až do poloviny 19. století. Název „batzen" pravděpodobně pochází z hornější němčiny a označuje něco „tlustého" nebo „slepený kus", což odpovídalo faktu, že šlo o poměrně silnou minci ve srovnání s tehdejšími drobnými ražbami.

Historie

První batzen se začal razit v roce 1492 ve švýcarském městě Bern jako dvojitý plappart (jiná dobová mince). Bernský batzen měl na líci vyobrazeného medvěda, který je symbolem tohoto města, a na rubu kříž. Podle legendy prý název „batzen" pochází z bernského nářečí, kde slovo „bätz" znamená medvěd. Mnohem pravděpodobnější je však etymologie z hornězápadního německého (bavorského) výrazu „batzen", který označoval silnější typ mince.

Díky své praktické hodnotě pro obchod se mince rychle rozšířila po celém Švýcarsku a brzy ji začaly napodobovat i další švýcarské kantony a jihoněmecké státy. Zejména v 16. století byl batzen velmi rozšířeným platidlem v alpských regionech, jižním Německu a severní Itálii. Původně byl batzen ražen ze stříbra, ale v průběhu 17. století, jak klesala jeho hodnota, se začal razit z billonu (slitiny s nižším obsahem stříbra).

Význam pro investory a sběratele

Pro sběratele představují batzeny zajímavou numismatickou investici, protože dokumentují důležité období měnového vývoje ve střední Evropě. Zvláště cenné jsou rané batzeny z konce 15. a počátku 16. století, které obsahovaly vyšší podíl stříbra. Hodnota pro sběratele závisí především na stavu zachování, roku ražby a původu (mincovně). Batzeny z bernských mincoven patří mezi nejstarší a tím pádem i nejcennější exempláře. Pro investory do historických mincí představují batzeny střední segment trhu - nejsou tak vzácné jako zlaté mince z téhož období, ale mají stabilní sběratelskou hodnotu.

Příklady

V bernském měnovém systému měl batzen hodnotu 4 krejcarů (kreuzer) a 15 batzenů se rovnalo 1 guldenu (zlatému). V průběhu času se hodnota batzenu v různých regionech lišila - například v Curychu měl od roku 1500 hodnotu 1/16 guldenu. Kromě základní jednotky existovaly také násobky - 5 batzenů (Grossi) a dělené hodnoty - 1/2 batzenu (2 krejcary). Když Helvetská republika zavedla v letech 1798-1803 jednotnou švýcarskou měnu, byl batzen integrován do nového systému, kde jeden frank odpovídal 10 batzenům a jeden batzen 10 rappům (centimům). Definitivně jako oficiální platidlo zanikl batzen v roce 1850 se zavedením nového švýcarského franku, ale jako lidové označení pro mince nižší hodnoty přetrvával ještě delší dobu.

Zajímavosti

• V některých částech Švýcarska a jižního Německa se výraz „batzen" dodnes používá v lidové mluvě pro označení peněz.
• Mezi lety 1522 a 1524 byly na Říšském sněmu vydány zákony proti některým jihoněmeckým batzenům nízké kvality, přesto se v některých oblastech používaly až do roku 1536.
• Během období inflace a falšování mincí, známého jako „Kipper und Wipper" (počátek 17. století), se název batzen používal i pro některé přechodné mince v Durynsku a dalších německých oblastech.
• V Bernu a dalších kantonech se systém založený na batzenu udržel i po roce 1803, kdy zanikla Helvetská republika, až do zavedení jednotné švýcarské měny v roce 1850.