Batzen
Batzen je drobný nominál, který vznikl v Bernu roku 1492 a rozšířil se ve Švýcarsku i jižním Německu. Často se počítal jako čtyři krejcary, ale místní soustavy se lišily, takže tento poměr není univerzální. Kov, ryzost a přesná hmotnost závisejí na vydavateli, období a konkrétní emisi.
| První ražba | Bern, 1492 |
|---|---|
| Hlavní oblast | Švýcarsko a jižní Německo |
| Častý přepočet | 4 krejcary |
| Místní odchylky | ano |
| Jednotný kov a hmotnost | neexistovaly |
| Švýcarská měnová reforma | federální frank od roku 1850 |
Vznik a rozšíření batzu
První batzen byl vyražen v Bernu roku 1492. Název se rychle rozšířil i do dalších švýcarských kantonů a do jihoněmeckého prostředí, ale neznamenal všude tutéž minci. Jednotliví vydavatelé určovali vlastní kov, hmotnost, ryzost i podobu ražby.
V krejcarových soustavách se batzen často počítal jako čtyři krejcary. Tento přepočet pomáhá při čtení dobových účtů, nelze jej však bez ověření přenést na každou zemi a každé období. Hodnotu konkrétního kusu vždy určuje místní měnový řád.
Roztříštěné kantonální měnové soustavy ukončilo zavedení federálního švýcarského franku v roce 1850. Starší batz tím nezmizel z numismatických katalogů, ale přestal být součástí samostatných kantonálních soustav.
Jak batzen určit
Na mincích se objevují znaky města nebo kantonu, jméno či titul vydavatele a někdy také vyznačená hodnota. U bernských ražeb je důležitým vodítkem medvěd z městského znaku. Samotný motiv ale nestačí, protože podobné typy byly napodobovány v širším regionu.
Při určení je potřeba spojit opis, heraldiku, rok, kov, hmotnost a průměr. Označení batzen nebo batz bez uvedení vydavatele není přesným popisem mince a údaj čtyři krejcary se má používat jen tam, kde jej potvrzuje konkrétní soustava.