Fiala Eduard
Eduard Fiala (1855–1924) byl český numismatik, autor katalogu České denáry (1895–1898) a popisu sbírky Maxe Donebauera (1889–1890). Citace „Fiala“ s číslem v popisu mince odkazuje na číslo položky v jeho katalogu; u českých denárů a brakteátů do roku 1300 jde obvykle o České denáry s 2 950 čísly.
| Narození | 9. dubna 1855, Praha |
|---|---|
| Úmrtí | 7. října 1924, Praha |
| Povolání | zahradní architekt a stavitel, numismatik |
| Hlavní katalogy | popis sbírky Maxe Donebauera (1889–1890), České denáry (1895–1898) |
| Rozsah Českých denárů | 2 950 čísel, 36 tabulí vyobrazení, denáry a brakteáty od Boleslava I. po dobu brakteátovou do konce 13. století |
| Citace | Fiala + číslo, například Fiala 1 je denár Boleslava I.; také Fiala + tabule a vyobrazení, například Fiala XX-8 |
| Spolková činnost | zakladatel a první předseda Numismatické společnosti československé (1919) |
Historie
Eduard Fiala se narodil 9. dubna 1855 v Praze v rodině zahradního inženýra Josefa Fialy. K mincím ho jako chlapce přivedl numismatik Josef Neumann. Na přání otce se vyučil zahradnictví, vedle toho studoval botaniku a na technice navštěvoval přednášky z geodézie a stavitelství. Roku 1878 si otevřel vlastní živnost a zakládal zámecké parky a zahrady; při tom se věnoval i opravám zámků, kaplí a kostelů.
Jeho prvním velkým numismatickým dílem byl popis sbírky pražského sběratele Maxe Donebauera, který vyšel německy v letech 1889–1890. Roku 1891 vydal první svazek díla Beschreibung böhmischer Münzen und Medaillen, který měl doplnit ražby, jež v Donebauerově sbírce chyběly; další svazky už nevyšly. V letech 1895–1898 vycházely s podporou České akademie věd a umění České denáry, kde vedle popisu mincí shrnul mincovnictví raného středověku a zpracoval nálezy denárů.
Roku 1898 vstoupil do služeb vévody z Cumberlandu jako konzervátor hannoverského mincovního kabinetu. Sbírku popsal v rozsáhlém díle Münzen und Medaillen der Welfischen Lande, které vycházelo v letech 1904–1919. Sestavil také katalog sbírky prince Arnošta Windischgrätze a soupis razidel vídeňské hlavní mincovny. Roku 1919 spolu s dalšími založil Numismatickou společnost československou, stal se jejím prvním předsedou a redigoval její Věstník. Univerzita Karlova mu udělila čestný doktorát filozofie. Zemřel 7. října 1924 v Praze.
Co znamená citace Fiala
V Českých denárech mají čísla 1–2827 popisy pravých mincí, čísla 2828–2891 moderní padělky a čísla 2892–2950 dodatky. Ceny Fiala neuvádí; u typů zaznamenal, kolik kusů znal z nálezů. Typologii a dataci denárů dnes vede katalog Františka Cacha Nejstarší české mince; Fialova čísla zůstávají klíčem ke starší literatuře a k popisům nálezů.
Fiala napsal i popis Donebauerovy sbírky, který má vlastní číslování a pokrývá české mince a medaile všech období. Ten se cituje jako „Donebauer“ nebo „Don.“. Fiala je navíc autorem svazku z roku 1891 a soupisu welfských mincí, o který se opírá literatura o brunšvických a lüneburských ražbách. Svazek z roku 1891 ale popisuje s vlastním číslováním i denáry a v Českých denárech na něj Fiala odkazuje zkratkou „F.“, proto je u citace bez názvu díla potřeba zjistit, které Fialovo dílo autor popisu myslí.