Investiční kovy
Investiční kovy jsou drahé kovy kupované k uchování a zhodnocení majetku, nejčastěji ve formě slitků a investičních mincí. Patří sem zlato, stříbro, platina a palladium. Jejich cena se odvíjí od světové ceny kovu za trojskou unci; v Česku je od DPH osvobozeno jen investiční zlato.
| Kovy a chemické značky | zlato (Au), stříbro (Ag), platina (Pt), palladium (Pd) |
|---|---|
| Kódy podle ISO 4217 | XAU, XAG, XPT, XPD – vždy za 1 trojskou unci kovu |
| Formy | slitky a investiční mince |
| Mince ve všech čtyřech kovech | americký Eagle a kanadský Maple Leaf |
| DPH v Česku | osvobozeno jen investiční zlato (§ 92 zákona č. 235/2004 Sb.); stříbro, platina a palladium podléhají dani |
| Konec směnitelnosti dolaru za zlato | 15. 8. 1971 |
Historie
Investiční kovy mají kořeny v době, kdy drahé kovy plnily přímo roli peněz. Zlato a stříbro sloužily jako platidlo už ve starověku, protože jsou trvanlivé, dělitelné a vzácné. Po staletí se hodnota mincí odvozovala od obsahu kovu, takže uchovávat bohatství v kovu bylo přirozené. Bankovky a později bezhotovostní peníze tuto roli převzaly, myšlenka hodnoty v kovu však zůstala.
V 19. století se vztah drahých kovů k penězům ustálil v měnových standardech. Nejznámější je zlatý standard, který spojoval hodnotu měny s určitou váhou zlata. Posiloval důvěru v měnu a usnadňoval mezinárodní obchod, ale omezoval možnosti státu a centrálních bank reagovat na krize. Ve 20. století se měnové systémy od zlata odklonily; poslední přímou vazbu ukončil 15. srpna 1971 americký prezident Richard Nixon, když pozastavil směnitelnost dolaru za zlato. Drahé kovy se tím staly investičním a rezervním aktivem, ne oběživem.
V obdobích inflace, měnových otřesů a politické nejistoty se kovy vracejí do středu pozornosti jako bezpečný přístav. Výjimečné postavení má zlato: drží ho centrální banky jako součást rezerv. Stříbro mělo dvojí roli – v mincovnictví i v průmyslu – a jeho cena kolísá výrazněji než cena zlata. Platina se razila jako oběživo v Rusku v letech 1828–1845; pravidelně razí platinové mince další země od roku 1983, kanadský Platinum Maple Leaf vyšel poprvé roku 1988 a americký Platinum Eagle roku 1997. Největší část platiny a palladia spotřebují automobilové katalyzátory, a proto jsou jejich ceny citlivé na hospodářský cyklus.
Moderní trh investičních kovů stojí na burzovních cenách, standardizovaných výrobcích a značkách rafinérií a mincoven. Vedle fyzického kovu existují burzovně obchodované produkty navázané na jeho cenu. Slitky a investiční mince navazují na dlouhou historii kovu jako všeobecně přijímané hodnoty; dnes slouží k uchování kupní síly a rozložení majetku.
Jaké kovy sem patří a v jaké podobě se kupují
Mezi investiční kovy patří zlato, stříbro, platina a palladium. Kupují se jako slitky nebo investiční mince. U slitků rozhoduje hmotnost, ryzost a značka výrobce; u mincí navíc status zákonného platidla, rozšířenost typu a snadné ověření.
Základním parametrem je ryzost, tedy podíl čistého kovu. Investiční zlatý slitek musí mít podle zákona o DPH ryzost nejméně 995/1000, běžná je 999,9/1000. Stříbrné mince mají 999/1000 (americký Silver Eagle) nebo 999,9/1000 (kanadský Silver Maple Leaf). Cena produktu se skládá z ceny kovu a přirážky za výrobu, distribuci a obchod. V Česku je od DPH osvobozeno jen investiční zlato; stříbro, platina a palladium se daní.
Pro investora je zásadní likvidita – jak snadno lze kov prodat bez velké ztráty na rozdílu mezi nákupní a výkupní cenou. Nejsnáze se prodávají standardní slitky zavedených rafinérií a známé investiční mince s mezinárodním rozšířením. Neporušené balení, certifikát a jasné označení výrobku snižují riziko záměny či podvodu.
