Vojenská mincovna
Vojenská mincovna je dílna, která razila peníze přímo při vojsku a putovala s ním, místo aby pracovala na stálém místě. V numismatice antiky jde hlavně o ražby občanských válek pozdní římské republiky, kdy vojevůdci jako Julius Caesar razili stříbrné denáry k výplatě žoldu svým legiím.
| Význam | mincovna putující s vojskem a jeho velitelem |
|---|---|
| Hlavní období v antice | občanské války pozdní římské republiky, 49–31 př. n. l. |
| Účel ražby | výplata žoldu legiím |
| Nejznámější ražba | denár Julia Caesara se slonem, 49–48 př. n. l. (Crawford 443/1) |
| Další příklad | legionářské denáry Marka Antonia, 32–31 př. n. l. (Crawford 544) |
| Místo ražby v katalogu | neurčené, katalog Crawford uvádí mincovnu jako nejistou |
Historie
Denáry římské republiky vznikaly po staletí převážně v Římě. Situace se změnila, když se spory mezi vojevůdci přelily v občanské války. Na začátku ledna 49 př. n. l. překročil Julius Caesar s jedinou legií Rubikon a zahájil válku proti Pompeiovi a senátu. V Římě se násilím zmocnil státní pokladny a pak táhl proti pompeiovcům do Hispánie a do Řecka, kde Pompeia 9. srpna 48 př. n. l. porazil u Farsálu.
Vojsko potřebovalo stálý přísun peněz, a tak vojevůdci razili tam, kde právě byli. Katalogy proto u mnoha ražeb té doby neuvádějí stálé místo, ale mincovnu, která se pohybovala s vojevůdcem. Caesar takto vedle slavného denáru se slonem razil i další denáry: s číslicí LII a galskou trofejí (48–47 př. n. l.), s Aeneem nesoucím otce Anchísa (47–46 př. n. l.) a s trofejí a zajatými Galy (46–45 př. n. l.).
Poslední velkou ražbou této doby jsou legionářské denáry Marka Antonia z let 32–31 př. n. l., ražené ve východním Středomoří před bitvou u Aktia. Na líci nesou válečnou loď, na rubu legijního orla mezi dvěma polními znaky a zkratku LEG s číslem jedné z jeho legií. Šlo o největší ražbu stříbra pozdní republiky a mince sloužily k výplatě žoldu.
Denár se slonem
Na jedné straně Caesarova denáru z let 49–48 př. n. l. kráčí slon, který šlape po drakovi, a pod ním je jméno CAESAR. Druhá strana nese kněžské symboly – nádobu culullus, kropáč aspergillum, sekeru a kněžskou čapku apex. Připomínají, že Caesar byl od roku 63 př. n. l. nejvyšším knězem, pontifex maximus. Objevuje se i v nálezech evidovaných v Británii, kde ji odborníci popisují jako ražbu putovní mincovny provázející Caesara.
Ražby polních mincoven znají i jiné kultury: například mughalský císař Džahángír razil roku 1626 zlaté mohury v táborové mincovně označené Urdu, tedy tábor.