Jiří III.

Jiří III. byl britský král vládnoucí v letech 1760 až 1820, nejdéle vládnoucí britský panovník mužského pohlaví, jehož vláda zahrnovala ztrátu amerických kolonií, napoleonské války a průmyslovou revoluci. V numismatice představuje Jiří III. období masivní expanze britského mincovnictví, přičemž jeho zlaté sovereigny, guineje a první moderní stříbrné koruny dokumentují transformaci Británie z agrární země v průmyslovou a koloniální velmoc, jejíž měna dominovala světovému obchodu.

Historie

Jiří Vilém Frederik se narodil 4. června 1738 v Londýně jako syn Frederika, prince z Walesu, a vnuk krále Jiřího II. Po smrti otce v roce 1751 se stal následníkem trůnu. Na trůn nastoupil v roce 1760 jako dvaadvacetiletý, první hannoverský král narozený v Anglii a považující se za Brita. Jeho sňatek s Šarlotou Mecklenbursko-Střelickou byl šťastný a plodný - patnáct dětí zajistilo hannoverskou posloupnost.

První dvě desetiletí Jiřího vlády byla poznamenána politickou nestabilitou a ztrátou amerických kolonií. Král se snažil posílit monarchickou moc proti parlamentu, což vedlo ke konfliktům s whigy. Jeho tvrdošíjná politika vůči americkým koloniím - "žádné zdanění bez zastoupení" král odmítal - vedla k americké revoluci 1776. Jiří III. osobně řídil válečné úsilí, ale britská porážka 1783 znamenala ztrátu nejcennějších kolonií. Paradoxně tato ztráta nasměrovala Británii k expanzi v Indii a Pacifiku.

Napoleonské války definovaly druhou polovinu Jiřího vlády. Británie vedla koalice proti Francii, financovala spojence a budovala námořní nadvládu. Průmyslová revoluce během Jiřího vlády transformovala Británii - parní stroje, textilní továrny, železnice. Bank of England zastavila směnitelnost za zlato 1797, papírové peníze nahradily mince. Jiří podporoval vědy a umění - založil Královskou akademii, podporoval Williama Herschela.

Tragédií Jiřího života byla mentální choroba, jejíž povaha je dodnes sporná (uvažuje se o porfyrii i bipolární poruše). První záchvat 1788 vedl k regentské krizi. Od 1810 byl trvale nepříčetný, regentství vykonával princ z Walesu, pozdější Jiří IV. Slepý, hluchý a šílený král zemřel 29. ledna 1820 na zámku Windsor. Navzdory tragickému konci zanechal Británii jako dominantní světovou mocnost s globální měnou a koloniální říší.

Mincovní revoluce a expanze

Jiřího éra znamenala revoluci v britském mincovnictví. Zavedení parního lisu v Royal Mint 1810 umožnilo masovou produkci. V nouzovém období 1797–1821 se poprvé vydávaly bankovky v hodnotě 1 a 2 liber a obíhaly tokenové mince. Zlatý sovereign byl zaveden až Velkou přeražbou roku 1817, tedy po napoleonských válkách. "Cartwheel" penny 1797 od Boultona byl první moderní měděný nominál.

Technologicky Jiřího éra viděla přechod od šroubového lisu poháněného lidskou silou k parnímu ražení. Kvalita se dramaticky zlepšila - portréty od Pistrucciho patří k nejkrásnějším. Mimo Británii razila mince pro Indii mincovna Východoindické společnosti v Kalkatě. Padělání bylo potlačeno drsnými tresty a technologickými inovacemi.