Přeražba
Přeražba je mince, jejíž nový obraz nebyl vyražen na čistý střížek, ale přes starší hotovou minci. Pod novou ražbou proto zůstávají viditelné stopy původního obrazu nebo opisu. Od kontramarky se liší tím, že starou minci nepřeznačí drobnou značkou, ale zpravidla ji překryje celým novým obrazem.
| Co to je | ražba nového obrazu na starší minci místo na čistý střížek |
|---|---|
| Poznávací znak | zbytky původního obrazu nebo opisu pod novou ražbou |
| Výskyt | doloženo od antiky, dnes se nepoužívá |
| České příklady | denáry 10. století z nálezů u Choustníka a Poděbrad; přeražené číslice hodnoty na kiprových ražbách Ferdinanda II. Štýrského |
| Známý novověký příklad | dolar Bank of England s letopočtem 1804, ražený přes španělské stříbrné dolary |
| Rozdíl od kontramarky | kontramarka je malá značka vyražená do mince, původní obraz zůstává; přeražba jej zpravidla překryje celý |
Historie
Přeražené mince jsou známé už ze starověku. Encyklopedie české, moravské a slezské numismatiky spojuje jejich vznik s časovou tísní, kdy bylo nutné rychle vyrobit mince s novým obrazem a opisem nebo s jinou hodnotou, například při mincovní reformě.
V českém mincovnictví nesou stopy přeražeb už denáry 10. století, popsané z nálezů u Choustníka a Poděbrad. Kromě přeražby celé mince se přerážely i samotné číslice hodnoty, například na inflačních kiprových ražbách Ferdinanda II. Štýrského nebo na některých měděných mincích Marie Terezie.
Přeražbu využívali i padělatelé. Encyklopedie uvádí malé peníze Ludvíka Jagellonského přeražené na bílé peníze, které zřejmě vznikly přímo v mincovně. Novodobí padělatelé vzácných drobných mincí podle ní používají kov běžných dobových mincí a přerážejí jej padělanými razidly.
Z novověku je známý dolar Bank of England s letopočtem 1804. Za nedostatku stříbra jej mincovna Soho vyráběla přeražením španělských stříbrných dolarů, tedy osmireálů.
Jak přeražbu poznat a proč na ní záleží
Přeražbu prozrazují obrysy, písmena nebo číslice, které k novému obrazu nepatří. Na minci z města Kyzikos na obrázku jsou pod přídí lodi stále patrné obrysy hlavy Apollóna z původní ražby. Od dvojrázu se přeražba liší tím, že dvojráz zdvojí týž obraz při opakovaném úderu, kdežto přeražba nese dva různé obrazy. Databáze mincovních vad Technického muzea v Brně řadí přeražby mezi ražební vady.
Spodní ražba může prozradit původ mince. Eduard Fiala popsal, jak sběratelé odhalili padělky takzvaných početních grošů z okruhu Viléma Kiliána: pod ražbou groše s letopočtem 1621 se objevil krejcar císaře Františka II., pozdějšího rakouského císaře Františka I., z roku 1800. Přeražba tak dokázala, že „groš“ vznikl až po roce 1800.