Mince Fridricha Viléma II. Sasko-Altenburského
Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský (1603–1669) byl nejmladší ze čtyř bratrů vládnoucích společně v Sasku-Altenbursku a jediný, který se dožil skutečné samostatné vlády. Jeho mince zahrnují společné čtyřbratrové tolary i pozdější ražby z období jeho třicetileté vlády po smrti bratra Jana Filipa.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Stříbrný denár Vratislava II., prvního českého krále, ražený v Praze na konci 11. století. Výjimečný doklad vzestupu českého státu a královského titulu.
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský se narodil 7. července 1602 ve Výmaru jako nejmladší syn vévody Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského. Přišel na svět osm měsíců po otcově smrti a společně se svými třemi staršími bratry – Janem Filipem, Fridrichem a Janem Vilémem – zdědil vévodství Sasko-Altenburské. Poručnictví nad osiřelými princi převzali saští kurfiřti Kristián II. a později Jan Jiří I.
Roku 1618 dosáhl plnoletosti nejstarší bratr Jan Filip a ujal se vlády za všechny sourozence. Fridrich Vilém spolu s bratrem Janem Vilémem podnikl kavalírskou cestu po Evropě, navštívil Itálii, Holandsko, Francii, Anglii i Uhry. Bratr Fridrich padl roku 1625 v boji a Jan Vilém zemřel roku 1632 na horečku. Po smrti Jana Filipa v dubnu 1639 se Fridrich Vilém II. jako jediný přeživší stal skutečným vládcem vévodství.
Za své třicetileté vlády rozšířil území o města Themar a Meiningen. V roce 1638 se oženil s Žofií Alžbětou Braniborskou, která však zemřela bezdětná roku 1650. O dva roky později pojal za manželku Magdalenu Sibylu Saskou, dceru kurfiřta Jana Jiřího I., s níž měl tři děti. Pro ni nechal roku 1665 vybudovat vdovské sídlo Magdalenenstift v Altenburgu.
Z numismatického hlediska je Fridrich Vilém II. vyobrazen na čtyřbratrových tolarech ražených v mincovně v Saalfeldu v letech 1605–1625. Po smrti bratrů razil společně s Janem Filipem zlaté dukáty v letech 1637–1638. Z období jeho samostatné vlády pocházejí měděné haléře a další drobné nominály. Zemřel v dubnu 1669 a jeho nástupcem se stal syn Fridrich Vilém III.
