Mince Fridricha Viléma II. Sasko-Altenburského
Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský (1603–1669) byl nejmladší ze čtyř bratrů vládnoucích společně v Sasku-Altenbursku a jediný, který se dožil skutečné samostatné vlády. Jeho mince zahrnují společné čtyřbratrové tolary i pozdější ražby z období jeho třicetileté vlády po smrti bratra Jana Filipa.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1780 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1774 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Elegantní stříbrná mince z období vlády Marie Terezie, ražená roku 1770 v pražské mincovně, odráží moc a stabilitu habsburské monarchie v časech reforem a osvícenství.
Stříbrný 20krejcar z roku 1768 s portrétem Marie Terezie a madonou jako Patronkou Uher patří k cenným dokladům habsburského mincovnictví v 18. století.
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1765 ražený v Praze za vlády Marie Terezie, představující ranou fázi tereziánských mincovních reforem.
Stříbrný 20krejcar z roku 1765 s portrétem Marie Terezie a madonou jako Patronkou Uher patří k cenným dokladům habsburského mincovnictví v 18. století.
Stříbrný 20krejcar z roku 1765 s portrétem Marie Terezie a madonou jako Patronkou Uher patří k cenným dokladům habsburského mincovnictví v 18. století.
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1765, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1765, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1765, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1765, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1763 s nádherným barokním portrétem a orlem Habsburků – ražba z pražské mincovny, symbol stability v době po sedmileté válce.
Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský se narodil 7. července 1602 ve Výmaru jako nejmladší syn vévody Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského. Přišel na svět osm měsíců po otcově smrti a společně se svými třemi staršími bratry – Janem Filipem, Fridrichem a Janem Vilémem – zdědil vévodství Sasko-Altenburské. Poručnictví nad osiřelými princi převzali saští kurfiřti Kristián II. a později Jan Jiří I.
Roku 1618 dosáhl plnoletosti nejstarší bratr Jan Filip a ujal se vlády za všechny sourozence. Fridrich Vilém spolu s bratrem Janem Vilémem podnikl kavalírskou cestu po Evropě, navštívil Itálii, Holandsko, Francii, Anglii i Uhry. Bratr Fridrich padl roku 1625 v boji a Jan Vilém zemřel roku 1632 na horečku. Po smrti Jana Filipa v dubnu 1639 se Fridrich Vilém II. jako jediný přeživší stal skutečným vládcem vévodství.
Za své třicetileté vlády rozšířil území o města Themar a Meiningen. V roce 1638 se oženil s Žofií Alžbětou Braniborskou, která však zemřela bezdětná roku 1650. O dva roky později pojal za manželku Magdalenu Sibylu Saskou, dceru kurfiřta Jana Jiřího I., s níž měl tři děti. Pro ni nechal roku 1665 vybudovat vdovské sídlo Magdalenenstift v Altenburgu.
Z numismatického hlediska je Fridrich Vilém II. vyobrazen na čtyřbratrových tolarech ražených v mincovně v Saalfeldu v letech 1605–1625. Po smrti bratrů razil společně s Janem Filipem zlaté dukáty v letech 1637–1638. Z období jeho samostatné vlády pocházejí měděné haléře a další drobné nominály. Zemřel v dubnu 1669 a jeho nástupcem se stal syn Fridrich Vilém III.
