Mince Fridricha Viléma II. Sasko-Altenburského
Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský (1603–1669) byl nejmladší ze čtyř bratrů vládnoucích společně v Sasku-Altenbursku a jediný, který se dožil skutečné samostatné vlády. Jeho mince zahrnují společné čtyřbratrové tolary i pozdější ražby z období jeho třicetileté vlády po smrti bratra Jana Filipa.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár Julia Caesara z let 49–48 př. n. l. vznikl v mobilní vojenské mincovně během občanské války. Výrazný typ se slonem a kněžskými insigniemi spojuje Caesarovu...
Stříbrná tetradrachma z Athén představuje jeden z nejznámějších typů antického mincovnictví. Spojení bohyně Athény a sovy odkazuje na ochranu města, moudrost i obchodní význam...
Stříbrná tetradrachma z Athén představuje jeden z nejznámějších typů antického mincovnictví. Spojení bohyně Athény a sovy odkazuje na ochranu města, moudrost i obchodní význam...
Stříbrná drachma z thessalské Larissy spojuje městskou tradici s motivy, které odkazují na proslulé chovatelství koní a místní hrdinské příběhy. Dynamická scéna zápasu s býkem a...
Stříbrná tetradrachma z ostrova Thasos přibližuje svět pozdně helénistického Egejského moře, v němž se místní tradice setkávaly s rostoucím římským vlivem. Spojení Dionýsa a...
Stříbrný antoninián císařovny Otacilie Severy z římské mincovny připomíná období vlády Filipa I. Araba v letech 244–249 n. l. Reverz s Concordií zdůrazňuje ideál svornosti...
Antoninián Otacilie Severy z římské mincovny zachycuje císařovnu jako součást panovnické reprezentace vlády Filipa I. Araba. Alegorie Concordie zdůrazňuje soulad, stabilitu a...
Antoninián císařovny Otacilie Severy připomíná vládu Filipa I. Araba v neklidném 3. století. Motiv cudnosti a důstojnosti císařovny ukazuje, jak římské mince spojovaly oběživo s...
Bronzový sestertius Filipa II. připomíná mladého spoluvládce Filipa I. Arabského a dynastické ambice jeho rodu. Heslo PRINCIPI IVVENTVS představuje císařova syna jako...
Sestertius Filipa II. připomíná mladého spoluvládce Filipa I. Arabského a dynastické ambice jeho rodiny. Heslo PRINCIPI IVVENT představuje císařova syna jako určeného...
Bronzový sestertius Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná neklidnou epochu krize třetího století. Reverz s personifikací věrnosti vojska vyjadřuje zásadní význam...
Sestertius Filipa I. Arabského zachycuje císaře v době neklidné římské říše třetího století. Motiv panovnického příjezdu připomíná návrat vládce a veřejné potvrzení jeho...
Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský se narodil 7. července 1602 ve Výmaru jako nejmladší syn vévody Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského. Přišel na svět osm měsíců po otcově smrti a společně se svými třemi staršími bratry – Janem Filipem, Fridrichem a Janem Vilémem – zdědil vévodství Sasko-Altenburské. Poručnictví nad osiřelými princi převzali saští kurfiřti Kristián II. a později Jan Jiří I.
Roku 1618 dosáhl plnoletosti nejstarší bratr Jan Filip a ujal se vlády za všechny sourozence. Fridrich Vilém spolu s bratrem Janem Vilémem podnikl kavalírskou cestu po Evropě, navštívil Itálii, Holandsko, Francii, Anglii i Uhry. Bratr Fridrich padl roku 1625 v boji a Jan Vilém zemřel roku 1632 na horečku. Po smrti Jana Filipa v dubnu 1639 se Fridrich Vilém II. jako jediný přeživší stal skutečným vládcem vévodství.
Za své třicetileté vlády rozšířil území o města Themar a Meiningen. V roce 1638 se oženil s Žofií Alžbětou Braniborskou, která však zemřela bezdětná roku 1650. O dva roky později pojal za manželku Magdalenu Sibylu Saskou, dceru kurfiřta Jana Jiřího I., s níž měl tři děti. Pro ni nechal roku 1665 vybudovat vdovské sídlo Magdalenenstift v Altenburgu.
Z numismatického hlediska je Fridrich Vilém II. vyobrazen na čtyřbratrových tolarech ražených v mincovně v Saalfeldu v letech 1605–1625. Po smrti bratrů razil společně s Janem Filipem zlaté dukáty v letech 1637–1638. Z období jeho samostatné vlády pocházejí měděné haléře a další drobné nominály. Zemřel v dubnu 1669 a jeho nástupcem se stal syn Fridrich Vilém III.
