Mince Juliana II.
Mince Juliana II., posledního pohanského císaře Říma, představují jedinečné svědectví o pokusu obnovit antické kulty v již křesťanské říši. Tento filosof a válečník vládl krátce v letech 361–363, jeho ražby však dodnes fascinují sběratele po celém světě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1797 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má má spony!
Stříbrný 2 zlatník 1879 k 25. výročí sňatku Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. Klasická pamětní mince rakousko-uherské numismatiky, oblíbená pro svůj historický význam i...
Stříbrný tolar z roku 1755 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný 20krejcar Františka II. z roku 1794 připomíná závěr Svaté říše římské i složitou skladbu habsburských zemí. Portrét panovníka doplňuje císařský dvouhlavý orel, zatímco...
Stříbrný dvacetikrejcar Františka II. z roku 1795 představuje oběživo habsburské monarchie v době evropských válek s revoluční Francií. Ražbu mincovny Nagybánya určuje značka G...
Stříbrný 20krejcar Františka II. z roku 1796 připomíná závěr Svaté říše římské i složitou skladbu habsburských zemí. Portrét panovníka doplňuje císařský dvouhlavý orel, zatímco...
Stříbrná mince o nominálu 50 kopějek z roku 1922 pochází z období Ruské socialistické federativní sovětské republiky krátce po revolučních změnách v zemi. Ražba představuje...
Stříbrných 6 mariánských grošů z Brunšvicko-Wolfenbüttelska představuje společnou ražbu vévodů Rudolfa Augusta a Antona Ulricha. Divý muž s kmenem, výrazný symbol hornatého...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen ve vídeňské mincovně v období třicetileté války. Tento drobný nominál patřil mezi běžné mince habsburského měnového...
Stříbrná athénská tetradrachma nového stylu spojuje hlavu bohyně Athény s jejím tradičním symbolem – sovou. Pozdně helénistická ražba připomíná význam Athén i dlouhou životnost...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Mince Juliana II., posledního pohanského císaře Říma, patří k nejvyhledávanějším numismatickým památkám pozdní antiky. Flavius Claudius Julianus vládl v letech 361–363 a jeho ražby odrážejí jedinečný pokus o obnovu tradičního římského náboženství v době, kdy již křesťanství ovládlo celou říši.
Julianus II., zvaný Apostata čili Odpadlík, byl synovcem Konstantina Velikého. Vyrůstal ve stínu dvorských intrik a krvavých čistek, které po Konstantinově smrti zdecimovaly jeho rodinu. Ačkoli byl vychován jako křesťan, v dospělosti se přiklonil k novoplatónské filosofii a starým římským kultům. Když roku 361 zemřel jeho bratranec Constantius II., ujal se Julianus vlády nad celým impériem.
Na mincích tohoto císaře se objevuje charakteristický plnovous, symbol jeho příklonu k filosofické tradici a vědomý odklon od hladce oholených tváří křesťanských panovníků. Reverzy často nesou zobrazení býka jako odkaz na pohanské oběti, případně bohyni Viktorii či vojenské motivy. Ražby pocházejí z významných mincoven v Konstantinopoli, Antiochii, Sirmiu, Arelate či Thessalonice.
Julianova vláda skončila náhle roku 363, kdy padl během tažení proti Sasánovcům v Mezopotámii. Jeho ambiciózní plán na obnovu pohanství zemřel spolu s ním. Mince tohoto vzdělaného císaře tak představují krátkou, avšak historicky mimořádně významnou epizodu římských dějin – poslední vzepětí antického náboženství před definitivním vítězstvím křesťanství.
