Mince Juliana II.
Mince Juliana II., posledního pohanského císaře Říma, představují jedinečné svědectví o pokusu obnovit antické kulty v již křesťanské říši. Tento filosof a válečník vládl krátce v letech 361–363, jeho ražby však dodnes fascinují sběratele po celém světě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Mince Juliana II., posledního pohanského císaře Říma, patří k nejvyhledávanějším numismatickým památkám pozdní antiky. Flavius Claudius Julianus vládl v letech 361–363 a jeho ražby odrážejí jedinečný pokus o obnovu tradičního římského náboženství v době, kdy již křesťanství ovládlo celou říši.
Julianus II., zvaný Apostata čili Odpadlík, byl synovcem Konstantina Velikého. Vyrůstal ve stínu dvorských intrik a krvavých čistek, které po Konstantinově smrti zdecimovaly jeho rodinu. Ačkoli byl vychován jako křesťan, v dospělosti se přiklonil k novoplatónské filosofii a starým římským kultům. Když roku 361 zemřel jeho bratranec Constantius II., ujal se Julianus vlády nad celým impériem.
Na mincích tohoto císaře se objevuje charakteristický plnovous, symbol jeho příklonu k filosofické tradici a vědomý odklon od hladce oholených tváří křesťanských panovníků. Reverzy často nesou zobrazení býka jako odkaz na pohanské oběti, případně bohyni Viktorii či vojenské motivy. Ražby pocházejí z významných mincoven v Konstantinopoli, Antiochii, Sirmiu, Arelate či Thessalonice.
Julianova vláda skončila náhle roku 363, kdy padl během tažení proti Sasánovcům v Mezopotámii. Jeho ambiciózní plán na obnovu pohanství zemřel spolu s ním. Mince tohoto vzdělaného císaře tak představují krátkou, avšak historicky mimořádně významnou epizodu římských dějin – poslední vzepětí antického náboženství před definitivním vítězstvím křesťanství.
