Mince Juliana II.
Mince Juliana II., posledního pohanského císaře Říma, představují jedinečné svědectví o pokusu obnovit antické kulty v již křesťanské říši. Tento filosof a válečník vládl krátce v letech 361–363, jeho ražby však dodnes fascinují sběratele po celém světě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár Julia Caesara z let 49–48 př. n. l. vznikl v mobilní vojenské mincovně během občanské války. Výrazný typ se slonem a kněžskými insigniemi spojuje Caesarovu...
Stříbrná tetradrachma z Athén představuje jeden z nejznámějších typů antického mincovnictví. Spojení bohyně Athény a sovy odkazuje na ochranu města, moudrost i obchodní význam...
Stříbrná tetradrachma z Athén představuje jeden z nejznámějších typů antického mincovnictví. Spojení bohyně Athény a sovy odkazuje na ochranu města, moudrost i obchodní význam...
Stříbrná drachma z thessalské Larissy spojuje městskou tradici s motivy, které odkazují na proslulé chovatelství koní a místní hrdinské příběhy. Dynamická scéna zápasu s býkem a...
Stříbrná tetradrachma z ostrova Thasos přibližuje svět pozdně helénistického Egejského moře, v němž se místní tradice setkávaly s rostoucím římským vlivem. Spojení Dionýsa a...
Stříbrný antoninián císařovny Otacilie Severy z římské mincovny připomíná období vlády Filipa I. Araba v letech 244–249 n. l. Reverz s Concordií zdůrazňuje ideál svornosti...
Antoninián Otacilie Severy z římské mincovny zachycuje císařovnu jako součást panovnické reprezentace vlády Filipa I. Araba. Alegorie Concordie zdůrazňuje soulad, stabilitu a...
Antoninián císařovny Otacilie Severy připomíná vládu Filipa I. Araba v neklidném 3. století. Motiv cudnosti a důstojnosti císařovny ukazuje, jak římské mince spojovaly oběživo s...
Bronzový sestertius Filipa II. připomíná mladého spoluvládce Filipa I. Arabského a dynastické ambice jeho rodu. Heslo PRINCIPI IVVENTVS představuje císařova syna jako...
Sestertius Filipa II. připomíná mladého spoluvládce Filipa I. Arabského a dynastické ambice jeho rodiny. Heslo PRINCIPI IVVENT představuje císařova syna jako určeného...
Bronzový sestertius Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná neklidnou epochu krize třetího století. Reverz s personifikací věrnosti vojska vyjadřuje zásadní význam...
Sestertius Filipa I. Arabského zachycuje císaře v době neklidné římské říše třetího století. Motiv panovnického příjezdu připomíná návrat vládce a veřejné potvrzení jeho...
Mince Juliana II., posledního pohanského císaře Říma, patří k nejvyhledávanějším numismatickým památkám pozdní antiky. Flavius Claudius Julianus vládl v letech 361–363 a jeho ražby odrážejí jedinečný pokus o obnovu tradičního římského náboženství v době, kdy již křesťanství ovládlo celou říši.
Julianus II., zvaný Apostata čili Odpadlík, byl synovcem Konstantina Velikého. Vyrůstal ve stínu dvorských intrik a krvavých čistek, které po Konstantinově smrti zdecimovaly jeho rodinu. Ačkoli byl vychován jako křesťan, v dospělosti se přiklonil k novoplatónské filosofii a starým římským kultům. Když roku 361 zemřel jeho bratranec Constantius II., ujal se Julianus vlády nad celým impériem.
Na mincích tohoto císaře se objevuje charakteristický plnovous, symbol jeho příklonu k filosofické tradici a vědomý odklon od hladce oholených tváří křesťanských panovníků. Reverzy často nesou zobrazení býka jako odkaz na pohanské oběti, případně bohyni Viktorii či vojenské motivy. Ražby pocházejí z významných mincoven v Konstantinopoli, Antiochii, Sirmiu, Arelate či Thessalonice.
Julianova vláda skončila náhle roku 363, kdy padl během tažení proti Sasánovcům v Mezopotámii. Jeho ambiciózní plán na obnovu pohanství zemřel spolu s ním. Mince tohoto vzdělaného císaře tak představují krátkou, avšak historicky mimořádně významnou epizodu římských dějin – poslední vzepětí antického náboženství před definitivním vítězstvím křesťanství.
