Mince Juliana II.
Mince Juliana II., posledního pohanského císaře Říma, představují jedinečné svědectví o pokusu obnovit antické kulty v již křesťanské říši. Tento filosof a válečník vládl krátce v letech 361–363, jeho ražby však dodnes fascinují sběratele po celém světě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Velká stříbrná oběžná mince Pruského království z roku 1841 představuje měnovou a politickou stabilitu německých zemí v polovině 19. století. Dvojtolar patří k typickým vysokým...
Stříbrná pamětní mince z roku 1966 připomíná 1100. výročí Velké Moravy, prvního významného státního útvaru Slovanů na našem území. Emise zdůrazňuje historické kořeny české a...
Stříbrný dvouzlatník Františka Josefa I. z kremnické mincovny patří k výrazným ražbám Rakouského císařství po měnových změnách 50. let 19. století. Spojuje portrét mladého...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1784 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1797 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1784 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1782 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1781 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar z roku 1778 s portrétem Karla Theodora a ikonickým motivem Panny Marie jako patronky Bavorska – symbol víry, moci a tradice Wittelsbachů.
Stříbrný tolar z roku 1778 s portrétem Karla Theodora a ikonickým motivem Panny Marie jako patronky Bavorska – symbol víry, moci a tradice Wittelsbachů.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený ve Vídni představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar z roku 1772 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Mince Juliana II., posledního pohanského císaře Říma, patří k nejvyhledávanějším numismatickým památkám pozdní antiky. Flavius Claudius Julianus vládl v letech 361–363 a jeho ražby odrážejí jedinečný pokus o obnovu tradičního římského náboženství v době, kdy již křesťanství ovládlo celou říši.
Julianus II., zvaný Apostata čili Odpadlík, byl synovcem Konstantina Velikého. Vyrůstal ve stínu dvorských intrik a krvavých čistek, které po Konstantinově smrti zdecimovaly jeho rodinu. Ačkoli byl vychován jako křesťan, v dospělosti se přiklonil k novoplatónské filosofii a starým římským kultům. Když roku 361 zemřel jeho bratranec Constantius II., ujal se Julianus vlády nad celým impériem.
Na mincích tohoto císaře se objevuje charakteristický plnovous, symbol jeho příklonu k filosofické tradici a vědomý odklon od hladce oholených tváří křesťanských panovníků. Reverzy často nesou zobrazení býka jako odkaz na pohanské oběti, případně bohyni Viktorii či vojenské motivy. Ražby pocházejí z významných mincoven v Konstantinopoli, Antiochii, Sirmiu, Arelate či Thessalonice.
Julianova vláda skončila náhle roku 363, kdy padl během tažení proti Sasánovcům v Mezopotámii. Jeho ambiciózní plán na obnovu pohanství zemřel spolu s ním. Mince tohoto vzdělaného císaře tak představují krátkou, avšak historicky mimořádně významnou epizodu římských dějin – poslední vzepětí antického náboženství před definitivním vítězstvím křesťanství.
