Mince z micnovny Alba Iulia
Mince z mincovny Alba Iulia pocházejí ze sídelního města sedmihradských knížat, které hrálo klíčovou roli v dějinách podunajského regionu. Tato mincovna razila dukáty a tolary pro sedmihradské vládce v 16. a 17. století. Alba Iulia je dnes symbolem rumunské státnosti jako místo vyhlášení sjednocení roku 1918.
Řazení produktů
Výpis produktů
Velká stříbrná oběžná mince Pruského království z roku 1841 představuje měnovou a politickou stabilitu německých zemí v polovině 19. století. Dvojtolar patří k typickým vysokým...
Stříbrná pamětní mince z roku 1966 připomíná 1100. výročí Velké Moravy, prvního významného státního útvaru Slovanů na našem území. Emise zdůrazňuje historické kořeny české a...
Stříbrný dvouzlatník Františka Josefa I. z kremnické mincovny patří k výrazným ražbám Rakouského císařství po měnových změnách 50. let 19. století. Spojuje portrét mladého...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1784 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1797 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1784 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1782 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1781 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar z roku 1778 s portrétem Karla Theodora a ikonickým motivem Panny Marie jako patronky Bavorska – symbol víry, moci a tradice Wittelsbachů.
Stříbrný tolar z roku 1778 s portrétem Karla Theodora a ikonickým motivem Panny Marie jako patronky Bavorska – symbol víry, moci a tradice Wittelsbachů.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený ve Vídni představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar z roku 1772 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Mince z mincovny Alba Iulia představují významnou kapitolu sedmihradského mincovnictví. Město, latinsky zvané Apulum a maďarsky Gyulafehérvár, sloužilo jako sídelní město sedmihradských knížat a přirozené centrum politického i hospodářského života této podunajské země. Mincovní činnost zde probíhala především v období největšího rozkvětu Sedmihradského knížectví v 16. a 17. století.
Alba Iulia získala na významu po bitvě u Moháče roku 1526, kdy se Sedmihradsko oddělilo od habsburské části Uher a stalo se samostatným knížectvím pod osmanskou svrchovaností. Knížata z rodů Zápolských, Báthoryů a Bethlenů učinila z Alba Iulia své sídelní město. Knížecí mincovna razila dukáty, tolary a drobné stříbrné mince s portréty vládnoucích knížat.
Vrcholné období mincovny spadá do vlády Gabriela Bethlena v letech 1613–1629. Tento schopný panovník proměnil Alba Iulia v centrum protestantské kultury a jeho mincovna produkovala kvalitní ražby odpovídající evropským standardům. Bethlenovy dukáty a tolary patří k nejvyhledávanějším sedmihradským mincím a vynikají uměleckou úrovní portrétů i heraldických motivů.
Po připojení Sedmihradska k habsburské monarchii koncem 17. století mincovna v Alba Iulia postupně ztratila význam. Ražba se přesunula do jiných center a město se proměnilo ve vojenskou pevnost. Habsburkové vybudovali mohutnou hvězdicovou citadelu, která dodnes dominuje městu.
Pro rumunský národ má Alba Iulia mimořádný symbolický význam. Právě zde bylo roku 1918 vyhlášeno sjednocení Sedmihradska s Rumunským královstvím. Mince ražené v této historické mincovně dnes patří k vzácným sběratelským kusům dokumentujícím období sedmihradské nezávislosti a kulturního rozkvětu mezi osmanskou a habsburskou nadvládou.
