Mince z micnovny Alba Iulia
Mince z mincovny Alba Iulia pocházejí ze sídelního města sedmihradských knížat, které hrálo klíčovou roli v dějinách podunajského regionu. Tato mincovna razila dukáty a tolary pro sedmihradské vládce v 16. a 17. století. Alba Iulia je dnes symbolem rumunské státnosti jako místo vyhlášení sjednocení roku 1918.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1907 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1909 „Schwartz“, varianta s velkým portrétem Františka Josefa I., ceněná pro svou majestátní podobu a detailní zpracování.
Pamětní uherská 1 korona z roku 1896 připomíná tisíc let od příchodu Maďarů do Karpatské kotliny. Ražba z doby Františka Josefa I. propojuje státní reprezentaci, miléniovou...
Stříbrný 2 zlatník 1879 k 25. výročí sňatku Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. Klasická pamětní mince rakousko-uherské numismatiky, oblíbená pro svůj historický význam i...
Stříbrný 2 zlatník 1879 k 25. výročí sňatku Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. Klasická pamětní mince rakousko-uherské numismatiky, oblíbená pro svůj historický význam i...
Mince z mincovny Alba Iulia představují významnou kapitolu sedmihradského mincovnictví. Město, latinsky zvané Apulum a maďarsky Gyulafehérvár, sloužilo jako sídelní město sedmihradských knížat a přirozené centrum politického i hospodářského života této podunajské země. Mincovní činnost zde probíhala především v období největšího rozkvětu Sedmihradského knížectví v 16. a 17. století.
Alba Iulia získala na významu po bitvě u Moháče roku 1526, kdy se Sedmihradsko oddělilo od habsburské části Uher a stalo se samostatným knížectvím pod osmanskou svrchovaností. Knížata z rodů Zápolských, Báthoryů a Bethlenů učinila z Alba Iulia své sídelní město. Knížecí mincovna razila dukáty, tolary a drobné stříbrné mince s portréty vládnoucích knížat.
Vrcholné období mincovny spadá do vlády Gabriela Bethlena v letech 1613–1629. Tento schopný panovník proměnil Alba Iulia v centrum protestantské kultury a jeho mincovna produkovala kvalitní ražby odpovídající evropským standardům. Bethlenovy dukáty a tolary patří k nejvyhledávanějším sedmihradským mincím a vynikají uměleckou úrovní portrétů i heraldických motivů.
Po připojení Sedmihradska k habsburské monarchii koncem 17. století mincovna v Alba Iulia postupně ztratila význam. Ražba se přesunula do jiných center a město se proměnilo ve vojenskou pevnost. Habsburkové vybudovali mohutnou hvězdicovou citadelu, která dodnes dominuje městu.
Pro rumunský národ má Alba Iulia mimořádný symbolický význam. Právě zde bylo roku 1918 vyhlášeno sjednocení Sedmihradska s Rumunským královstvím. Mince ražené v této historické mincovně dnes patří k vzácným sběratelským kusům dokumentujícím období sedmihradské nezávislosti a kulturního rozkvětu mezi osmanskou a habsburskou nadvládou.
