Mince z micnovny Alba Iulia
Mince z mincovny Alba Iulia pocházejí ze sídelního města sedmihradských knížat, které hrálo klíčovou roli v dějinách podunajského regionu. Tato mincovna razila dukáty a tolary pro sedmihradské vládce v 16. a 17. století. Alba Iulia je dnes symbolem rumunské státnosti jako místo vyhlášení sjednocení roku 1918.
Řazení produktů
Výpis produktů
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1797 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má má spony!
Stříbrný 2 zlatník 1879 k 25. výročí sňatku Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. Klasická pamětní mince rakousko-uherské numismatiky, oblíbená pro svůj historický význam i...
Stříbrný tolar z roku 1755 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný 20krejcar Františka II. z roku 1794 připomíná závěr Svaté říše římské i složitou skladbu habsburských zemí. Portrét panovníka doplňuje císařský dvouhlavý orel, zatímco...
Stříbrný dvacetikrejcar Františka II. z roku 1795 představuje oběživo habsburské monarchie v době evropských válek s revoluční Francií. Ražbu mincovny Nagybánya určuje značka G...
Stříbrný 20krejcar Františka II. z roku 1796 připomíná závěr Svaté říše římské i složitou skladbu habsburských zemí. Portrét panovníka doplňuje císařský dvouhlavý orel, zatímco...
Stříbrná mince o nominálu 50 kopějek z roku 1922 pochází z období Ruské socialistické federativní sovětské republiky krátce po revolučních změnách v zemi. Ražba představuje...
Stříbrných 6 mariánských grošů z Brunšvicko-Wolfenbüttelska představuje společnou ražbu vévodů Rudolfa Augusta a Antona Ulricha. Divý muž s kmenem, výrazný symbol hornatého...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen ve vídeňské mincovně v období třicetileté války. Tento drobný nominál patřil mezi běžné mince habsburského měnového...
Stříbrná athénská tetradrachma nového stylu spojuje hlavu bohyně Athény s jejím tradičním symbolem – sovou. Pozdně helénistická ražba připomíná význam Athén i dlouhou životnost...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Mince z mincovny Alba Iulia představují významnou kapitolu sedmihradského mincovnictví. Město, latinsky zvané Apulum a maďarsky Gyulafehérvár, sloužilo jako sídelní město sedmihradských knížat a přirozené centrum politického i hospodářského života této podunajské země. Mincovní činnost zde probíhala především v období největšího rozkvětu Sedmihradského knížectví v 16. a 17. století.
Alba Iulia získala na významu po bitvě u Moháče roku 1526, kdy se Sedmihradsko oddělilo od habsburské části Uher a stalo se samostatným knížectvím pod osmanskou svrchovaností. Knížata z rodů Zápolských, Báthoryů a Bethlenů učinila z Alba Iulia své sídelní město. Knížecí mincovna razila dukáty, tolary a drobné stříbrné mince s portréty vládnoucích knížat.
Vrcholné období mincovny spadá do vlády Gabriela Bethlena v letech 1613–1629. Tento schopný panovník proměnil Alba Iulia v centrum protestantské kultury a jeho mincovna produkovala kvalitní ražby odpovídající evropským standardům. Bethlenovy dukáty a tolary patří k nejvyhledávanějším sedmihradským mincím a vynikají uměleckou úrovní portrétů i heraldických motivů.
Po připojení Sedmihradska k habsburské monarchii koncem 17. století mincovna v Alba Iulia postupně ztratila význam. Ražba se přesunula do jiných center a město se proměnilo ve vojenskou pevnost. Habsburkové vybudovali mohutnou hvězdicovou citadelu, která dodnes dominuje městu.
Pro rumunský národ má Alba Iulia mimořádný symbolický význam. Právě zde bylo roku 1918 vyhlášeno sjednocení Sedmihradska s Rumunským královstvím. Mince ražené v této historické mincovně dnes patří k vzácným sběratelským kusům dokumentujícím období sedmihradské nezávislosti a kulturního rozkvětu mezi osmanskou a habsburskou nadvládou.
