Mince z micnovny Řezno

Řezno, německy Regensburg, patřilo ve středověku k významným městům říšského i obchodního prostoru. Tomu odpovídá také jeho místo v dějinách mincovnictví, protože místní ražby jsou doloženy od raného středověku a v různých obdobích hrály viditelnou roli v regionálním peněžním oběhu.

U mincí spojovaných s Řeznem je třeba počítat s tím, že mincovní práva i skutečná ražba se v čase proměňovaly. S městem byly spojeny světské i církevní autority a podoba místního mincovnictví proto nevystihuje jediná jednoduchá linie. Právě tato proměnlivost dělá z řezenských ražeb zajímavý pramen k poznání hospodářských i správních dějin.

Starší řezenské mince bývají ceněny především jako svědectví středověké ikonografie a způsobu označování panovnické nebo městské moci. Na mincích se objevují nápisy, kříže, architektonické či symbolické motivy a stylizované lidské podoby, které je vhodné chápat v dobovém výtvarném kontextu spíše než jako portréty v novodobém smyslu.

Také v novověku zůstává Řezno v numismatice důležitým jménem, i když význam jednotlivých mincoven a center ražby se v německých zemích postupně měnil. Mince z Řezna tak představují široce pojatou oblast, na níž lze sledovat dlouhodobý vývoj středoevropského mincovnictví od raně středověkých ražeb až po pozdější období.