Římské solidy
Solidus je zlatá mince pozdní římské a raně byzantské tradice, která patří k nejvýznamnějším nominálům pozdní antiky. V numismatice je ceněn především jako spolehlivý pramen k hospodářským, správním a obrazovým dějinám tehdejšího světa.
Solidus označuje zlatý nominál, který se prosadil v pozdním římském mincovnictví a dlouhodobě si udržel významné postavení. Jeho důležitost nespočívá jen v materiálu, ale také v mimořádně silném vlivu na pozdější peněžní soustavy ve Středomoří i v navazujících evropských tradicích.
Na římských solidech se obvykle objevují portréty panovníků a motivy spojené s císařskou autoritou, vítězstvím, křesťanskou symbolikou nebo představou řádu a stability. Tyto mince tak slouží jako cenný historický pramen, protože zachycují proměny panovnické reprezentace i oficiálního obrazového jazyka pozdní antiky.
Pro studium římských solidů je důležitá jejich zpravidla pečlivá ražba a relativně stabilní role v oběhu, díky nimž mají zvláštní postavení mezi pozdně římskými mincemi. Vedle samotné ikonografie bývá podstatné také sledování stylu, hmotnostního standardu a širšího nálezového kontextu.
Kategorie římských solidů zahrnuje ražby spojené s obdobím, kdy se římské mincovnictví postupně proměňovalo a plynule přecházelo do byzantské tradice. Právě proto jsou solidy zajímavé nejen jako zlaté mince, ale i jako doklad dlouhého historického vývoje státní moci, hospodářství a mincovní kultury.
