Abacus

Abacus (latinsky) neboli počítadlo je mechanický výpočetní nástroj vyvinutý již ve 3. tisíciletí př. n. l., který měl zásadní význam pro rozvoj obchodu a tím i pro historii platidel a mincovnictví. V numismatice se objevuje jako motiv na moderních pamětních mincích připomínajících historii obchodu, zejména v souvislosti s Hedvábnou stezkou a starověkými obchodními cestami.

Historie

Abacus byl pravděpodobně vyvinut v Mezopotámii již ve 3. tisíciletí př. n. l. jako první přenosný výpočetní nástroj. Postupně se rozšířil do starověkého Egypta, Řecka a Říma, kde římské počítadlo umožňovalo složité výpočty s římskými číslicemi. V Číně vznikla varianta Suanpan, v Japonsku Soroban, v Rusku sčot. Abacus byl nepostradatelným nástrojem obchodníků na historických obchodních cestách, zejména na Hedvábné stezce spojující Čínu s Evropou. Matematik Bernelius v 11. století sestavil v Paříži popis abaku a výpočtů na něm v díle "Liber abaci". Číňané používali počítadlo k výpočtům při směnných kurzech různých platidel a k převodům mezi různými měnovými systémy. V Evropě byl abacus důležitý pro bankéře a penězoměnce ve středověku, kteří s jeho pomocí počítali úroky a směnné kurzy. Počítání pomocí čínské varianty Suanpan zařadilo UNESCO v roce 2013 na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva.

Abacus se skládá z rámu s napnutými dráty nebo tyčkami, po kterých se pohybují korálky nebo kuličky. Každý drát představuje různý řád čísel (jedničky, desítky, stovky, tisíce). Římský abacus používal systém odpovídající římským číslicím, zatímco čínský Suanpan pracoval s pětidesátkovou soustavou. Ruské sčoty měly typicky deset tyček s deseti kuličkami, kromě jedné tyčky se čtyřmi kuličkami pro výpočty s čtvrtrubly. Jednoduchost a spolehlivost abaku z něj činila ideální nástroj pro obchodníky při počítání zisků, směnách mincí a výpočtech daní.

Význam pro investory a sběratele

Abacus se objevuje na moderních pamětních mincích jako symbol historického obchodu a počátků bankovnictví. Nejvýznamnější je stříbrná mince "Abacus" z roku 2019 (2 Oz, Antique), která zobrazuje cestující na velbloudech podél Hedvábné stezky s funkčním mechanickým počítadlem. Limitovaná edice 2500 kusů je vyhledávaná sběrateli zaměřenými na historii obchodu a platidel. Investoři oceňují spojení tradičního řemesla s moderním mincovnictvím.

Příklady

Nejznámější numismatickou ukázkou je stříbrná pamětní mince "Abacus" z roku 2019 s motivem Hedvábné stezky a funkčním počítadlem uprostřed mince. Historicky se abacus objevoval na římských mincích jako symbol obchodu. Moderní medaile k výročím bank či obchodních komor často obsahují motiv počítadla jako odkaz na tradiční bankovnictví a účetnictví.

Zajímavosti

Název "abacus" pochází z hebrejského slova "abaq" znamenajícího prach - původní počítadla byla destičky posypané pískem. Marco Polo ve svých cestopisech popisuje, jak čínští obchodníci používali počítadla při směně peněz na Hedvábné stezce. V Rusku se sčoty používaly v obchodech běžně až do 90. let 20. století. Japonští účetní dokáží na sorobanu počítat rychleji než na kalkulačce. V některých bankách v Asii se abacus používá dodnes pro kontrolu elektronických výpočtů. Moderní pamětní mince s abacusem často obsahuje skutečně funkční počítadlo, což z ní činí jedinečný numismatický kousek spojující historii s funkcionalitou.