Baal
Baal byl západosemitský bůh bouře, deště a plodnosti, jehož zobrazení na fénických, púnských a syrských mincích symbolizovalo vládu nad přírodními silami a zemědělskou prosperitu. Jako "Pán" představoval v různých místních formách nejvyšší božstvo kanaánského a fénického náboženství, což se výrazně projevilo v mincovní ikonografii středomořských měst od Levanty po Kartágo.
Historie
Baal byl uctíván v syropalestinské oblasti již od 3. tisíciletí před naším letopočtem. Jeho jméno znamená jednoduše "pán" nebo "vlastník" a bylo používáno pro různá místní božstva. Nejdůležitější byl Baal-Hadad, bůh bouře z Ugaritu, jehož mýty ze 14. století před naším letopočtem popisují jeho boj s bohem smrti Motem a mořským bohem Jamem. Vítězství Baala zajišťovalo déšť a úrodu, jeho porážka přinášela sucho a smrt.
Na mincích se Baal poprvé objevil ve fénických městech v 5. století před naším letopočtem. Týr, Sidon a Byblos razily stříbrné šekely a poloviční šekely s různými aspekty Baala. Nejčastější bylo zobrazení Baala jedoucího na mořském koni nebo stojícího s bleskem v ruce. Tyto rané ražby kombinovaly egyptské, mezopotamské a místní umělecké tradice. Nápisy byly ve fénickém písmu, často s názvem města a jménem konkrétního Baala.
Kartágo, fénická kolonie v severní Africe, razilo od 4. století před naším letopočtem rozsáhlé série mincí s Baalem-Hammonem, místní formou božstva. Na zlatých statérech a stříbrných šekelech byl zobrazován jako vousatý muž s rohy nebo jako hlava s africkými rysy. Púnské mince z období válek s Římem nesly Baala jako symbol kartaginského odporu. Hannibal razil v Hispánii mince s Baalem-Melkartem jako svým božským patronem.
V helénistickém období docházelo k synkrezi Baala s řeckými bohy. Baal-Zeus se objevoval na mincích seleukovské Sýrie, Baal-Kronos v Malé Asii. Město Baalbek (Heliopolis) razilo mince s Baalem jako slunečním božstvem. Za římské nadvlády pokračovalo uctívání různých forem Baala pod romanizovanými jmény. Jupiter Dolichenus, populární v římské armádě, byl ve skutečnosti Baal z Doliche. Jupiter Heliopolitanus z Baalbeku měl vlastní rozsáhlou mincovní ikonografii.
V Palmýře byl Baal uctíván jako Bel vedle Aglibola a Jarhibola až do zničení města v roce 273 našeho letopočtu. Na provinčních ražbách ze Sýrie a Fénicie se Baal objevoval až do 3. století. Císař Elagabalus, pocházející ze syrské kněžské rodiny, propagoval syrského Baala jako nejvyššího boha říše. S vítězstvím křesťanství byl Baalův kult potlačen, jeho chrámy byly zbořeny nebo přeměněny na kostely. Poslední mince s motivy odvozenými od Baala byly raženy v Baalbeku kolem roku 350.
Bouřková symbolika a místní varianty
Baal je na mincích zobrazován jako vousatý muž v dlouhém rouchu nebo v krátké tunice. Na hlavě nosí cylindrickou čapku s rohy nebo kónickou korunu typickou pro západosemitská božstva. V jedné ruce třímá blesk nebo svazek blesků, v druhé kopí, sekeru nebo kyj. Často je zachycen v gestu vrhu blesku, s jednou rukou vztyčenou nad hlavou. Jeho postoj vyjadřuje sílu a dynamiku bouře.
Různé místní formy Baala měly specifické atributy. Baal-Hammon v Kartágu sedí na trůnu s opěradly ve tvaru sfing, v rukou drží žezlo a obilný klas nebo roh hojnosti. Baal-Melkart z Týru je zobrazován jedoucí na mořském koni přes vlny, symbolizující fénickou námořní expanzi. Baal Libanonu stojí mezi dvěma lvy nebo býky, představujícími jeho moc nad divočinou.
Symbolická zvířata Baala zahrnují býka jako symbol síly a plodnosti, který se objevuje samostatně nebo jako Baalovo jezdecké zvíře. Některé mince zobrazují pouze býčí hlavu s diskem mezi rohy. Orel představuje Baalovu nebeskou povahu, had jeho chthonický aspekt. Na syrských mincích je Baal doprovázen orly držícími věnce nebo palmové ratolesti.
V synkretických zobrazeních Baal-Zeus má řecké vousy a účes, ale zachovává orientální oděv a gesta. Baal-Saturn na africkcých mincích nosí závoj a srpek měsíce. Jupiter Heliopolitanus je zobrazován jako mumifikovaná postava mezi dvěma býky, kombinující egyptské a syrské prvky. Na některých mincích se objevuje baetylos, posvátný kámen představující Baalovu přítomnost.
Zajímavosti
- Biblická soutěž proroka Eliáše s Baalovými kněžími na hoře Karmel ovlivnila židovské i křesťanské mincovní motivy
- Hannibal složil přísahu věčného nepřátelství vůči Římu v chrámu Baala-Hammona v Kartágu
- Největší chrám starověku v Baalbeku, zasvěcený Jupiteru Heliopolitanovi (Baalovi), měl sloupy vysoké 20 metrů
- Název Belzebub (Pán much) je zkomolenou formou Baal-Zebul (Vznešený Baal) z filištínského Ekronu
- Fénické mince s Baalem byly tak rozšířené, že se staly mezinárodním platidlem ve východním Středomoří
- Poslední oběť Baalovi byla podle křesťanských pramenů přinesena v Harranu roku 378