Bagdád

Bagdád je hlavní město Iráku a historické centrum islámského světa, kde od 8. století fungovala jedna z nejvýznamnějších mincoven islámské civilizace. Bagdádská mincovna razila legendární abbásovské zlaté dináry, stříbrné dirhamy a později osmanské a moderní irácké mince, přičemž po staletí určovala standardy islámského mincovnictví od Andalusie po Indii.

Historie

Bagdád byl založen v roce 762 abbásovským chalífou al-Mansúrem jako nové hlavní město islámského chalífátu. Město zvané Madínat as-Salám (Město míru) bylo postaveno jako kruhové město s mincovnou v centru u chalífova paláce. První bagdádské dináry byly vyraženy v roce 763 s kúfickým nápisem „Muhammad rasúl Alláh" a datem podle hidžry.

Za vlády Hárúna ar-Rašída (786-809) dosáhl Bagdád vrcholu moci a bohatství. Bagdádská mincovna razila nejkvalitnější zlaté dináry islámského světa o váze 4,25 gramu s ryzostí 98%. Stříbrné dirhamy nesly krásnou kúfickou kaligrafii s verši z Koránu. Roční produkce dosahovala milionů mincí, které cirkulovaly od Španělska po Čínu. Charakteristický byl nápis „Madínat as-Salám" jako označení mincovny.

V období rozpadu abbásovského chalífátu (9.-10. století) si Bagdád zachoval význam jako symbolické centrum. Místní emíři z dynastie Bújovcú razili mince jménem abbásovského chalífy, ale s vlastními tituly. Vznikaly umělecky cenné dináry s propracovanou kaligrafií. Seldžukové (11.-12. století) pokračovali v tradici kvalitních ražeb s dvojjazyčnými nápisy v arabštině a perštině.

Mongolská invaze (1258) znamenala katastrofu. Hulágú zničil město včetně mincovny. Po obnově za Ílchánů razil Bagdád mince s mongolskými prvky – čínské znaky, ujgurské písmo. Džalá'iridové (14. století) obnovili arabskou tradici. Za Tamerlána (1401) bylo město opět zpustošeno, ale mincovna rychle obnovena.

Období safíjovsko-osmanského soupeření (16.-17. století) znamenalo střídavou kontrolu. Peršané razili šáhí s šíitskými nápisy, Osmané akče se sunnitskými formulemi. Od roku 1638 zůstal Bagdád pod osmanskou kontrolou. Místní mincovna razila zlaté sultání, stříbrné kuruše a měděné mangiry. Bagdádské ražby se vyznačovaly vysokou kvalitou a byly oblíbené v obchodě s Indií.

Za mamlúckých pašů (18.-19. století) získala bagdádská mincovna částečnou autonomii. Razily se provinciální mince s tugrou sultána, ale místními motivy – Tigris a Eufrat, datlovník. Po mladoturecké revoluci (1908) byla mincovna modernizována evropskými stroji. Během první světové války razila nouzové papírové a kovové peníze.

Po vzniku Iráckého království (1921) se Bagdád stal sídlem národní mincovny. První irácké mince razila Royal Mint v Londýně, od roku 1931 funguje bagdádská státní mincovna. Za monarchie (1921-1958) nesly mince portrét krále, po revoluci symboly republiky. Saddám Husajn (1979-2003) razil propagandistické mince se svým portrétem. Současná mincovna razí nové irácké dináry s národními památkami.

Charakteristické prvky a význam

Bagdádské mince byly vzorem islámského mincovnictví. Klasické abbásovské ražby obsahovaly: šahádu, jméno chalífy, datum hidžry, název mincovny „Madínat as-Salám". Charakteristická byla kruhová kompozice textu – střed obklopený několika kruhy nápisů. Bagdádská kúfická kaligrafie ovlivnila celý islámský svět.

Technologicky byl Bagdád centrem inovací. Abbásovci vyvinuli systém přesné váhy a ryzosti – každý dinár byl individuálně vážen. Bagdádské dílny prosluly technikou sikka – razidla s negativním reliéfem pro dokonalý otisk. Osmanská mincovna používala tughraí razidla pro složitou kaligrafii.

Mezi nejvzácnější bagdádské ražby patří první dináry al-Mansúra 763, zlaté dináry Hárúna ar-Rašída, bújovcovské dináry s propracovanou kaligrafií, mongolské dirhamy s čínským písmem, safíjovské abbásí, osmanské cedidy a první irácký dinár 1931. Unikátní jsou revolučné emisemi z roku 1958.

Zajímovosti

• Bagdádský dinár Hárúna ar-Rašída z roku 800 byl tak kvalitní, že se stal vzorem pro evropské napodobeniny – mancusy
• V roce 1258 hodili Mongolové bagdádského chalífu do řeky Tigris zabaleného v koberci s jeho mincemi
• Bagdádská mincovna razila v 10. století „papírové dirhamy" – kožené plátky s vyraženou hodnotou, předchůdce bankovek
• Za Saddáma Husajna byla v roce 1990 vyražena zlatá mince 50 dinárů z kuwaitského zlata – symbol anexe
• V ruinách staré mincovny byl v roce 2003 nalezen poklad 100 000 abbásovských dirhamů z 9. století