Biatec

Biatec jsou stříbrné keltské mince o hmotnosti kolem 17 gramů, jejichž odborné označení zní "velké stříbrné mince typu Biatec" nebo "stříbrné mince bratislavského typu". Byly raženy po roce 70 před Kr. jedním z bójských kmenů na jihozápadním Slovensku, jehož hlavní oppidum se předpokládá v místech dnešní Bratislavy.

Historie

Biatec představuje nejvýznamnější keltské mince nalezené na území střední Evropy a jsou první doložené použití latinského písma na území Čech, Moravy a Slovenska. Vznikly v období pozdní doby laténské jako produkty vyspělé keltské civilizace bójského kmene, který osídloval rozsáhlé území na Dunaji. Mince byly objeveny poprvé ve větším množství v roce 1942, kdy byl přímo v Bratislavě nalezen velký poklad obsahující typ s nápisem MACCIVS. Tento nález vedl k dalšímu systematickému výzkumu, který publikoval slovenský numismatik V. Ondrouch pod názvem "Keltské mince typu Biatec" (1958). Na území dnešní Bratislavy a jejího okolí byla následně nalezena řada dalších souborů těchto ražeb, což potvrdilo, že se jednalo o místní emisní centrum významného keltského oppida. Tito mince vznikaly pravděpodobně jako reakce na kontakty s římskou republikánskou měnou, jejíž vzory keltští mincíři adaptovali pro vlastní potřeby. Jejich razba probíhala v období, kdy se keltské kmeny střední Evropy dostávaly do stále intenzivnějších kontaktů s postupující římskou expanzí.

Nejčastěji se opakuje nápis BIATEC, ale známe celou řadu dalších jmen: NONNOS, BVSV, EVOLVRIX, COVIOMARVS, TITTO, COISA, DEVIL, IANTVMARVS, COVNOS, FARIARIX, AINORIX, BUSSVMARVS. Badatelé se domnívají, že tyto nápisy znamenají jména kmenových vůdců, zatímco jména mincířů jsou považována za méně pravděpodobná. Typická biatecka nese na líci dvojportrét hledící doprava se snítkou a na rubu jezdce na cválajícím koni s nápisem BIATEC ve výseči. Jako předloha sloužil pravděpodobně římský republikánský denár Q. Fufia Catena Mucia Scaevoly ražený v Římě roku 70 před Kr., kde dvojportrét představuje personifikované Honos (čest) a Virtus (udatnost). Jiný názor předpokládá, že předlohou mohly být punské ražby nalezené na stradonickém oppidu. Nápis BIATEC se vzácně objevuje i na posledních sériích zlatých bójských muškových statérů typu D, které razili kmeny Keltů ustupujících z Čech na východ. Díl biatecku možná tvořila malá stříbrná mince takzvaného simmeringského typu. Jedna ze stříbrných mincí typu biatec s nápisem NONNOS byla nalezena na oppidu Stradonice v Čechách, což dokládá obchodní kontakty mezi keltskými centry.

Zajímavosti

• Jsou prvními mincemi s latinským písmem na území Čech, Moravy a Slovenska
• Největší nález z roku 1942 v Bratislavě obsahoval typ s nápisem MACCIVS
• Vzorem byl pravděpodobně římský denár z roku 70 př. Kr. s dvojportrétem Honos a Virtus
• Exemplář s nápisem NONNOS byl nalezen až na oppidu Stradonice v Čechách
• Představují vrchol keltského mincovnictví ve střední Evropě