Blistr

Blistr je specializovaný průhledný plastový obal používaný v numismatice pro uchovávání a prezentaci mincí, medailí a bankovek, který se skládá z tvarované průhledné přední části a papírové nebo plastové zadní části spojených tepelným svařením nebo lepením. Tento ochranný obal, vyvinutý v 60. letech 20. století, umožňuje vizuální kontrolu obsahu bez přímého kontaktu, čímž chrání numismatické předměty před mechanickým poškozením, oxidací a kontaminací mastnými otisky prstů, přičemž moderní blistry obsahují speciální UV filtry a anti-oxidační vložky prodlužující životnost uložených sbírkových předmětů.

Historie

První blistry pro numismatické účely vyvinula americká společnost Whitman Publishing v roce 1962 jako součást populární série Blue Books pro začínající sběratele. Původní design používal celuloidový plast tvarovaný teplem s lepenkovým podkladem. Tyto rané blistry však obsahovaly PVC změkčovadla, která časem uvolňovala chlorovodík způsobující zelené skvrny na mincích - jev známý jako PVC damage.

Průlom přinesl vynález Mylar polyesterového filmu společností DuPont v roce 1965. Tento chemicky inertní materiál nevyvolával reakce s kovy a poskytoval vynikající optickou čirost. První numismatické blistry z Mylaru vyráběla firma Capital Plastics od roku 1968. Cena byla vysoká - 5 dolarů za blistr oproti 50 centům za PVC verzi, ale ochrana byla nesrovnatelná.

Evropský trh ovládla německá firma Leuchtturm (Lighthouse), která v roce 1971 představila systém QUADRUM - čtvercové blistry s výměnnými černými vložkami pro různé průměry mincí. Inovací bylo použití polystyrenu bez změkčovadel a možnost stohování blistrů do kompaktních boxů. Do roku 1975 prodali přes 10 milionů kusů QUADRUM blistrů.

V 80. letech vznikly specializované blistry pro různé numismatické potřeby. NGC (Numismatic Guaranty Corporation) vyvinula v roce 1987 hermeticky uzavřené slaby - tvrdé plastové pouzdra s hologramem a čárovým kódem pro gradované mince. PCGS následovala v roce 1989 vlastním systémem s průhledným okrajem umožňujícím vidět hranu mince. Tyto certifikační blistry změnily trh - mince v nich dosahují o 20-50% vyšší ceny.

Japonská technologie přinesla v 90. letech antistatické blistry. Firma SAFLIP vyvinula polyethylenové obaly s antistatickou úpravou zabraňující přitahování prachových částic. Pro proof mince kritické - jediné zrnko prachu může snížit grade z PR70 na PR69, což představuje cenový rozdíl tisíců dolarů. Licence na SAFLIP technologii stála 2 miliony dolarů.

Digitální éra přinesla smart blistry s NFC čipy. V roce 2015 představila CoinSafe blistr s integrovaným čipem obsahujícím digitální certifikát, fotografii ve vysokém rozlišení a historii vlastnictví. Blockchain verze z roku 2020 zapisuje každou změnu majitele do distributed ledger. Cena smart blistru je 50-100 EUR, ale pro mince nad 10 000 EUR se investice vyplatí.

V českém prostředí začala výroba blistrů v roce 1993 firmou Prinz v Chebu. Původně licenční výroba německých designů se rozvinula v originální produkty. Česká mincovna používá od roku 2008 vlastní blistry s hologramem a mikrotiskem. Pražská mincovna vyvinula v roce 2019 ekologické blistry z recyklovaného PET s biodegradabilním lepidlem.

Současný vývoj směřuje k aktivní ochraně. Intercept Technology z roku 2022 používá měděné částice v plastu, které neutralizují korozivní plyny. RP System obsahuje indikátor vlhkosti měnící barvu při překročení 45% RH. Nejnovější Museum Guard blistry mají vestavěný datalogger zaznamenávající teplotu a vlhkost po dobu 10 let.

Technické parametry moderních blistrů jsou přísně definované. Optická propustnost minimálně 92% ve viditelném spektru, UV filtr blokující 99% záření pod 380 nm. Mechanická odolnost - výdrž tlaku 50 N/cm² bez deformace. Chemická inertnost - žádné měřitelné uvolňování těkavých látek při 60°C po dobu 1000 hodin. Antistatické vlastnosti - povrchový odpor 10⁹-10¹² Ω.

Materiály používané pro blistry zahrnují polyethylentereftalát (PET) - nejběžnější, levný, dobrá čirost; polypropylen (PP) - flexibilní, chemicky odolný; polykarbonát (PC) - extrémně pevný pro cenné mince; akryl (PMMA) - nejlepší optické vlastnosti; Mylar/Melinex - archivní kvalita. Každý materiál má specifické použití podle typu a hodnoty numismatického předmětu.

Výrobní proces zahrnuje termoformování - zahřátí plastu na 120-180°C a vytvarování podtlakem nebo přetlakem do formy. Řezání laserem nebo vysekávání zajišťuje přesné rozměry. Potisk sítotiskem nebo digitálním tiskem pro branding. Lepení ultrazvukem nebo vysokofrekvenčním svařováním. Kvalitní blistr prochází 15 výrobními kroky a kontrolou optickým skenerem.

Ekonomický význam blistrů je značný. Globální trh numismatických obalů dosahuje 500 milionů EUR ročně. Správně zvolený blistr může zvýšit prodejní cenu mince o 10-30%. Naopak poškození způsobené nevhodným blistrem může snížit hodnotu o 50-90%. Investice do kvalitního blistru (5-50 EUR) se vyplatí u mincí nad 200 EUR.

Standardizace blistrů probíhá přes organizace jako ISO (norma 18902 pro fotografické materiály aplikovaná na numismatiku), ANSI (IT9.16 pro archivní obaly), DIN (67530 pro optické vlastnosti). Certifikace PAT (Photographic Activity Test) garantuje, že materiál nepoškodí uložené předměty. Pouze 12 výrobců celosvětově má kompletní certifikaci.

Zajímavosti

• Nejdražší blistr světa - PCGS holder s 1933 Double Eagle - samotné pouzdro se prodává prázdné za 5000 USD jako sběratelský předmět
• V roce 1995 způsobily vadné čínské PVC blistry škody za 50 milionů dolarů na amerických státních čtvrtdolarech - hromadná žaloba skončila odškodným 12 milionů
• NASA používá speciální titanové blistry pro mince vezené na ISS - musí vydržet vakuum a radiaci
• Vatikán skladuje papežské mince v blistrech plněných dusíkem - zabraňuje oxidaci po dobu 500 let
• Největší blistr vyrobila firma UltraPro v roce 2018 pro 1kg zlatou minci - rozměry 200×200×50 mm, cena 2500 EUR
• Japonci vyvinuli self-healing blistr z polymeru, který se sám opraví po poškrábání - zatím pouze prototyp za 10 000 USD