Bronz
Bronz je slitina mědi a cínu, případně dalších kovů, která hraje významnou roli v historii mincovnictví a sběratelství. Tento kov s charakteristickou zlatohnědou až načervenalou barvou obsahuje obvykle 85-95% mědi a 5-15% cínu, přičemž přidáním dalších prvků (zinek, olovo, hliník) lze modifikovat jeho vlastnosti. V numismatice se bronzové mince vyznačují dlouhou trvanlivostí, dobrou odolností proti korozi a atraktivním vzhledem, což z nich činí oblíbený materiál pro ražbu oběžných i pamětních mincí napříč historií až do současnosti.
Historie
Bronz jako první široce využívaná kovová slitina dal název celé historické epoše – době bronzové (cca 3300-1200 př.n.l.), kdy nahradil dříve používanou měď díky svým lepším mechanickým vlastnostem. První bronzové mince se objevily v 5. století př.n.l. v řeckých městských státech Malé Asie, kde nahradily těžkopádné železné obolos. Významným milníkem bylo zavedení bronzového aes grave v Římské republice kolem roku 289 př.n.l. Římské impérium posléze rozšířilo používání bronzových mincí (as, dupondius, sestercius) po celém středomoří. Po pádu Říma došlo k útlumu, ale bronz se vrátil v renesanci pro ražbu menších nominálů. Zásadní byl vývoj v 18. a 19. století, kdy průmyslová revoluce umožnila přesnou standardizaci bronzových slitin. V moderní éře bronz používá většina světových mincoven pro oběžné mince nižších hodnot a sběratelské ražby, přičemž různé složení slitin umožňuje dosahovat specifických barevných odstínů a vlastností.
Z metalurgického hlediska se v numismatice rozlišuje několik hlavních typů bronzu. Klasický bronz s obsahem 90% mědi a 10% cínu je základní a historicky nejstarší variantou. Mincovní bronz (často označovaný jako "bronze monétaire") obsahuje 95% mědi, 4% cínu a 1% zinku a vyznačuje se lepší tekutostí při lití a ostřejšími detaily při ražbě. Hliníkový bronz (87% mědi, 10% cínu, 3% hliníku) má charakteristickou zlatavou barvu a vyšší odolnost proti oxidaci. Fošfonový bronz s příměsí fosforu se vyznačuje výjimečnou tvrdostí a je používán pro speciální pamětní ražby. Bronzové mince získávají časem specifickou patinu – přirozenou oxidační vrstvu, která je sběrateli ceněna a chrání minci před další korozí. Zatímco u některých bronzových mincí (například čínských) se vysoce cení tmavá až černá patina, u jiných (římských sesterciů) je preferována hnědozelená "ušlechtilá patina" vzniklá staletým uložením v zemi.
Význam pro investory a sběratele
Pro numismatiky představují bronzové mince široké sběratelské pole s cenovým rozpětím od dostupných položek pro začínající sběratele až po vzácné historické ražby s hodnotou mnoha tisíc euro. Zvláště ceněné jsou bronzové mince s výjimečnou patinou nebo mimořádně zachovalým reliéfem. Investoři se zaměřují především na starověké bronzové ražby z Řecka, Říma a Byzance, které dlouhodobě vykazují stabilní růst hodnoty, a na limitované pamětní edice od prestižních mincoven. Na rozdíl od zlatých a stříbrných mincí není hodnota bronzových ražeb vázána na cenu obsaženého kovu, ale primárně na sběratelskou a historickou hodnotu.
Příklady
Významné kategorie bronzových mincí zahrnují:
- Řecký bronzový chalkos – drobné mince městských států s bohatou ikonografií
- Římský sestercius – velká reprezentativní mince s portréty císařů, ražená od 1. do 3. století n.l.
- Byzantský follis – charakteristická mince s křesťanskými motivy a portréty císařů
- Čínský cash – bronzové mince s čtvercovým otvorem uprostřed, ražené přes 2000 let
Zajímavosti
- Evropské mincovny ve středověku často získávaly bronz na ražbu mincí přetavováním ukořistěných děl po vítězných bitvách – tyto mince jsou někdy nazývány "cannon money" (dělové peníze).
- Bronzová patina je natolik ceněným aspektem sběratelství, že existují specializované laboratoře, které dokáží určit, zda je patina přirozená nebo uměle vytvořená.
- Kuriózní skupinu tvoří tzv. "lodní bronzy" – mince získané z vraků historických lodí, které díky specifickému prostředí mořské vody získaly unikátní zelenomodrou patinu.
- Japonští sběratelé jsou ochotni platit až desetinásobné prémie za bronzové mince s perfektní "kaki" (kaki-shibu) patinou – hedvábně lesklou hnědočernou vrstvou vzniklou staletým kontaktem s organickými látkami.