Cín
Cín je stříbřitě bílý, měkký kov, který se taví už při 232 °C. V mincovnictví se uplatnil hlavně u levnějších ražeb, medailí a nouzových peněz, protože se snadno zpracovává – zároveň se ale rychle otlačuje a opotřebuje, takže dochované kusy nesou stopy opotřebení. Cínové mince proto rychle stárnou.
| Chemická značka | Sn, latinsky stannum |
|---|---|
| Bod tání | 232 °C |
| Hustota | 7,3 g/cm³ |
| Užití v mincovnictví | levnější ražby, medaile, nouzové peníze |
| Slabina | měkkost – mince se rychle otlačuje |
Historie
Cín patří k kovům, které zásadně ovlivnily vývoj techniky už ve starověku – nikoli tolik samostatně, jako ve slitinách. Klíčová byla zejména výroba bronzu, kde přídavek cínu zlepšoval vlastnosti mědi a umožnil rozvoj nástrojů, zbraní i uměleckých odlitků v období, které se v evropském kontextu tradičně spojuje s „dobou bronzovou“. Protože cín nebyl v mnoha oblastech snadno dostupný, jeho těžba a obchod podporovaly dálkové výměnné trasy a specializovaná ložiska získávala strategický význam.
Ve středověku a raném novověku se cín hojně uplatňoval také v řemeslech: jako povrchová úprava (cínování) chránil železo před korozí, z cínových slitin se vyráběly užitkové předměty a ozdoby. V peněžní oblasti býval cín vnímán jako materiál „nižšího řádu“ – právě kvůli měkkosti a omezené trvanlivosti. Přesto se v krizových situacích objevoval u provizorních peněz a v některých městských či vojenských podmínkách i u ražeb, jejichž účel byl oběhový a krátkodobý než reprezentativní.
V numismatických sbírkách se tak s cínem nejčastěji setkáte u levnějších medailí, žetonů a nouzových ražeb, případně u předmětů, kde byla ekonomika výroby důležitější než dlouhá životnost. Právě z tohoto důvodu je u cínových kusů důležitá otázka zachování a skladování.
Vlastnosti a využití
Cín má hustotu 7,3 g/cm3 a díky nízkému bodu tání se dobře odlévá i zpracovává. Zároveň je však měkký: hrany ražby se snadno „zamazávají“, reliéf se rychle otlačuje a povrch se může deformovat už běžnou manipulací. V běžných podmínkách je cín relativně odolný vůči korozi, což je výhoda oproti některým jiným levným kovům, ale u numismatických předmětů rozhoduje i mechanická odolnost a stabilita materiálu v čase.
Zvláštní kapitolou je alotropie cínu – existence různých krystalických forem. Při nízkých teplotách může u některých předmětů probíhat přeměna, která je známá jako cínový mor. Pro sběratele to znamená jednoduché pravidlo: cínové mince a medaile nemají rády dlouhodobý chlad a prudké teplotní výkyvy. Ochranné obaly, stabilní klima a šetrná manipulace jsou u cínu důležitější než u tvrdších mincovních kovů.
