Chanát

Chanát je státní útvar v čele s chánem, představující formu vlády typickou pro turkické a mongolské národy střední Asie, která kombinovala kočovnické tradice s usedlou správou dobytých území. Tento politický systém vznikl z mongolské expanze 13. století a vytvořil specifický model státu založený na vojenské organizaci, kmenové struktuře a později islámském právu. V numismatice představují chánské mince fascinující směs mongolských, islámských a místních tradic s dvojjazyčnými legendami a tamgami - rodovými znaky.

Historie

Titul chán, odvozený z turkického kaghan nebo khagan, původně označoval vládce stepních kočovníků. První významné chanáty vznikly po rozpadu Čingischánovy mongolské říše ve 13. století. Jeho synové a vnuci rozdělili obrovské území na čtyři chanáty: Zlatou hordu v ostní Evropě a západní Sibiři, Ilchanát v Persii a Mezopotámii, Čagataický chanát ve Střední Asii a dynastii Jüan v Číně, kde chán přijal titul císaře.

Zlatá horda pod chánem Batu ovládla ruská knížectví a východní Evropu od 1240. Chánové vládli z města Saraj na Volze, vybírajíce tribut od ruských knížat a kontrolujíce obchod mezi Evropou a Asií. Postupná islamizace za chána Özbega změnila charakter státu. Rozpad Zlaté hordy v 15. století vytvořil menší chanáty - Kazaňský, Astrachaňský, Krymský a Sibiřský. Krymský chanát pod ochranou Osmanské říše přežil až do roku 1783.

Ve Střední Asii vznikly po rozpadu Čagatajského chanátu nové státy. Buchharský chanát od 16. století kontroloval území dnešního Uzbekistánu jako centrum islámské vzdělanosti a obchodu na hedvábné stezce. Chivský chanát v Chorezmu ovládal deltu Amudarju a oázové zemědělství. Kokandský chanát v Ferganské kotlině vznikl v 18. století a expandoval do východního Turkestánu. Tyto chanáty razily stříbrné tangy a zlaté tilly s arabskými nápisy a mongolskými symboly.

Mongolské chanáty si zachovaly nomádský charakter déle. Ojratský chanát neboli Džúngarsko kontrolovalo území od Altaje po Tibet v 17.-18. století. Jejich rivalita s východními Mongoly vedenými chalcha-chánem oslabila oba státy. Kalmycký chanát na dolní Volze představoval nejzápadnější mongolský stát v Evropě. Čínská dynastie Čching postupně podrobila nebo zničila mongolské chanáty, končíc džúngarskou genocidou v roce 1758.

Na území dnešního Kazachstánu vznikl v 15. století Kazašský chanát rozdělený na tři žuzy (hordy) - Velký, Střední a Malý. Každý žuz měl vlastního chána, ale uznával vrchního chána všech Kazachů. Systém kurultaje - shromáždění kmenových náčelníků - omezoval chánskou moc. Postupná ruská expanze v 18.-19. století transformovala chanáty na protektoráty a později je začlenila do carské říše.

Poslední chanáty zanikly ve 20. století. Ruská revoluce 1917 krátce umožnila pokusy o obnovení nezávislosti, jako byl Alaš-Ordský autonomní chanát v Kazachstánu nebo Kokandská autonomie. Sovětská moc však tyto státy potlačila a vytvořila národní republiky. Chivský a Buchharský chanát byly transformovány na lidové republiky a 1924 začleněny do SSSR. Jediným přeživším chánem je dnes Aga chán, duchovní vůdce ismáilitů, jehož titul však nemá teritoriální základ.

Chánská moc a správa

Legitimita chánské moci vycházela z několika zdrojů. Čingisidský princip vyžadoval přímý původ od Čingischána pro nárok na titul velikého chána. Menší chánové mohli pocházet z jiných rodů, ale potřebovali potvrzení od Čingisida. Kurultaj - sněm kmenové aristokracie - volil nebo potvrzoval nového chána. Po islamizaci se přidala šaría a chán získal titul emíra věřících. Kombinace stepní jasy (Čingischánova zákoníku) s islámským právem vytvořila unikátní právní systém.

Mincovní systém chanátů odrážel jejich dvojí charakter. Rané mongolské chanáty razily stříbrné dirhamy s mongolským čtvercovým písmem a čínskými znaky. Po islamizaci převládly arabské nápisy, ale zachovaly se tamgy - rodové znaky a mongolská titulatura. Krymský chanát razil akče podle osmanského vzoru s chánskou tamgou. Středoasijské chanáty používaly systém zlaté tilly = 21 stříbrných tang. Kvalita mincí postupně klesala s ekonomickým úpadkem.

Administrativní struktura kombinovala kočovnické a usedlé instituce. Vezír nebo atalyk řídil civilní správu usedlého obyvatelstva. Bek velel armádě složené z kmenové jízdy a městských oddílů. Území bylo rozděleno na viláyety spravované místodržiteli. Kočovníci si zachovali kmenovou organizaci s bij (soudci) a batyry (vojenskými vůdci). Daňový systém rozlišoval zakat pro muslimy, jasak pro kočovníky a charadž pro usedlé zemědělce.

Zajímavosti

• Krymský chán měl právo jako jediný nesměl vstávat před osmanským sultánem jako rovný s rovným
• Poslední buchharský emír Alim chán uprchl 1920 do Afghánistánu s pokladem 7 milionů zlatých rublů
• Kazaňský chanát razil první ruské mince s arabským písmem, které přejal Ivan Hrozný po dobytí
• Čínští císařové z dynastie Čching používali titul Bogdo chán pro mongolské poddané
• Sibiřský chán Küčüm platil tribut Moskvě v kožešinách, jeden sobol za každého poddaného
• Moderní Aga chán IV. je přímým potomkem proroka Mohameda a perských Nizáríjských ismáilitů