Cínový mor

Cínový mor je fyzikální jev přeměny bílého kovu cínu na šedý práškovitý alotrop při nízkých teplotách pod 13,2°C. Tento destruktivní proces způsobil kolaps mnoha historických cínových předmětů včetně varhanních píšťal a vojenských gombíků. Pro numismatiku je cínový mor významný jako příčina degradace středověkých cínových mincí a žetonů, vedoucí ke ztrátě mnoha historických numismatických artefaktů.

Historie a podstata cínového moru

Cínový mor byl poprvé vědecky popsán v 18. století, ačkoliv jeho účinky byly pozorovány již ve středověku. Aristoteles zmiňuje rozpadající se cínové předměty v chladných chrámech. Název mor vznikl kvůli podobnosti šíření - nakažený cín kontaminuje zdravý kov jako infekce. Vědecké vysvětlení přišlo až s rozvojem krystalografie. Bílý cín má tetragonální krystalickou strukturu stabilní nad 13,2°C, šedý cín má kubickou diamantovou strukturu stabilní pod touto teplotou.

Přeměna bílého cínu na šedý je doprovázena 27% zvětšením objemu, což způsobuje praskání a rozpad předmětů. Proces začíná v místě nečistot nebo mechanického poškození a šíří se rychlostí několika milimetrů za rok. Nejrychlejší přeměna probíhá při -40°C. Jednou započatá transformace je nevratná, šedý cín se nevrátí do bílé formy ani zahřátím. Přidání příměsí jako bismut nebo antimon stabilizuje bílý cín.

Historické případy cínového moru jsou legendární. Napoleonova Grande Armée při ústupu z Ruska 1812 přišla o uniformní knoflíky, které se rozpadly mrazem. Orgány Scottovy expedice na Antarktidě 1912 ztratily zásoby pohonných hmot, když se cínové pájky nádrží rozpadly. Středověké varhanní píšťaly v severských katedrálách se rozpadaly na prach. Cínové nádobí skladované ve studených sklepech bylo často zničeno.

Moderní metalurgie vyřešila problém cínového moru legováním. Již 0,5% bismugu nebo antimonu zabrání přeměně. Elektronický průmysl používá bezolovnaté pájky s vysokým obsahem cínu, které musí být stabilizovány. Muzea uchovávající cínové artefakty udržují teplotu nad kritickou hodnotou. Cínový mor zůstává memento pro konzervátory a připomínkou křehkosti materiálního dědictví.

Cínový mor a numismatika

Cínové mince a žetony byly populární ve středověku jako levná alternativa stříbra. Poutní odznaky, cechovní známky a nouzové mince se často razily z cínu. Mnoho těchto numismatických památek bylo zničeno cínovým morem při skladování v chladných podmínkách. Středověké poklady cínových mincí nalezené v zemi jsou často jen hromadou šedého prachu.

Města obležená během třicetileté války razila nouzové peníze z cínu, olova nebo dokonce kůže. Cínové obléhací mince z Brna, Olomouce nebo Augsburgu jsou extrémně vzácné, protože většina podlehla cínovému moru. Sbírky v netemperovaných zámeckých depozitářích byly decimovány. Moderní konzervační techniky zahrnují stabilizaci teploty a preventivní konzervaci. Detekce počínajícího cínového moru rentgenem umožňuje včasnou intervenci. Repliky historických cínových mincí se vyrábějí ze stabilizovaných slitin.

Zajímavosti

• Cínový mor způsobil rozpad slavných Napoleonových knoflíků, což vedlo k mýtu o ruské zimě
• Robert Scott zahynul možná kvůli cínovému moru, který zničil pájky palivových nádrží
• Některé středověké varhany ztratily až 30% píšťal kvůli cínovému moru
• Čistý cín při přeměně vydává praskavý zvuk zvaný cínový křik
• NASA musí chránit cínové součástky satelitů před kosmickým chladem
• Jediný případ cínového moru v tropech byl zaznamenán v klimatizovaném trezoru